5. ledna 2011

V pražské Viole si připomněli v rámci Měsíce české a slovenské kulturní vzájemnosti 10. výročí vzniku ČeskoSlovenské scény. Jejími "krstnými otcami" byli například režisér Juraj Jakubicko, Jan Antonín Pitinský, ale i tehdejší velvyslanec a významný slovenský spisovatel Ladislav Ballek.

Alvina Aghajanyanová je Arménka žijící v Čechách. Když opouštěla svou zemi, byla známou osobností, se svou skupinou vystupovala jako sólová zpěvačka kromě Arménie také ve Spojených státech, v Iráku, Libanonu, Jordánsku. Od sedmi let zpívala ve sboru arménského rozhlasu a televize. Už jako dítě moderovala dětské pořady arménské státní televize Chatutik (Pampeliška) a Jekeg jezgeng (Pojďme zpívat). Vystudovala školu Arno Babadžangana v Jerevanu, obor dirigentství. Když spolu s manželem obdržela v ČR azyl, založila s podporou Charity v uprchlickém táboře v Kostelci nad Orlicí, kde sama kdysi čekala na vyřízení žádosti o azyl, dětský hudební sbor. Nestěžuje si na to, že se jí do souboru nehlásí děti nejtalentovanější; práci si dá i s dětmi, které na tom s intonací nejsou nejlépe. Nestěžuje si ani na to, že se jí soubor neustále mění, děti přicházejí a odcházejí. Se svým souborem, který nazvala Vlaštovky, protože jako vlaštovky cestují pořád i ty děti, se každoročně účastní festivalu RefuFest a jiných.

Marie Sirakova se sice narodila v Bulharsku, ale v podstatě celý život prožila v Československu. Její život však připomíná bez nadsázky spíše zápletku dobrodružného románu. Krátce po narození se i s rodiči odstěhovala do Brna, kde její tatínek pracoval jako zahradník u jedné velmi bohaté rodiny. Marie zde chodila do školy a coby roztomilá školačka zpívala na Zelném trhu "tatíčkovi" Masarykovi. S příchodem nacistů se však celá rodina musela přestěhovat zpět do Bulharska, kde se mladá Marie těsně po skončení války provdala. A přestože profesi svého otce z celé své mladistvé duše nasnášela, vzala si, jak jinak, zahradníka.