5. července

V Karlových Varech začal jubilejní 60. ročník Mezinárodního filmového festivalu. Jedním z jeho nepřehlédnutelných symbolů je bezpochyby Grandhotel Pupp. I ten letos slaví kulaté výročí. Z původního společenského domu se postupně stal reprezentativní hotel, jehož podobu výrazně ovlivnila podnikatelská rodina Puppových. V pokojích a sálech pobývali panovníci, státníci, hudební skladatelé, spisovatelé i filmové hvězdy a elegantní interiéry se opakovaně objevily také na filmovém plátně.

Město Žulová leží v Rychlebských horách. Jeho počátky sahají do přelomu 13. a 14. století, kdy se nazývalo Frýdberk. V polovině 19. století se tam začala těžit žula, podle níž získalo město v roce 1945 svůj dnešní název. Jeho okolím vede řada cyklostezek i trailů po hřebenech Rychlebských hor, které patří k nejvyhledávanějším u nás. Po jedné z tras se vydáme, vede převážně po zpevněných cestách a pohodlně ji zvládnou i rodiny s dětmi.

Polenský hrad patří mezi nejstarší šlechtická sídla na našem území. Vznikl zřejmě ve druhé polovině 12. století na křižovatce obchodních stezek v blízkosti zemské hranice Čech a Moravy. V 16. století na popud Zachariáše z Hradce proběhla jeho přestavba v renesančním stylu. V jednom celku se tak prolnuly starší hrad i modernější zámek. Na začátku 19. věku však nastal úpadek celého areálu. Naštěstí zlé časy přežil a my si ho prohlédneme.

Kraji blanických rytířů dominuje Velký Blaník, hora opředená legendou o vojsku, které má podle pověsti vyjet české zemi na pomoc v nejtěžších časech. My se ale vydáme za jiným příběhem. Za železnicí, která kdysi patřila k Dráze císaře Františka Josefa a spojovala Prahu s jihem Čech a dál s Vídní. Po modernizaci koridoru zůstala část původní trati opuštěná. Mohla zmizet, místo toho se ji ale podařilo zachránit. V bývalé stanici Střezimíř dnes vzniká železniční skanzen. Návštěvníci se zde mohou na jízdu jízdu na ručně poháněných drezínách.

Nedaleko Horšovského Týna leží vesnička Čečovice. Aktuálně tam žije kolem stovky obyvatel a mezi turisty ji zná málokdo. A to přesto, že v ní pobýval třeba legendární Bušek z Velhartic. Muž, který v Nerudově básni nad číší vína rozmlouvá s Karlem IV. o českém národu. Právě s Buškem II., který působil na dvoře českého krále a římského císaře, je spjat osud nejen čečovického panství, ale především kostela, který dodnes budí dojem, jako by do zdejších luhů ani nepatřil. Prozradíme vám, čím je mimořádný.