4. května 2025

Terra felix – Šťastná země, tak se říkalo Frýdlantsku v severních Čechách za časů, kdy mu vládl Albrecht z Valdštejna. Hrad a zámek, který byl centrem panství, získali po vévodově zavraždění od císaře Gallasové. Po nich ho na konci 18. století zdědil Filip z Clamu a tehdy vznikl rod Clam-Gallasů. Jeho členové vybudovali mimo jiné nejmladší část sídla, tzv. kastelánské křídlo, ve kterém byla otevřena nová prohlídková trasa.

Sýčky považovali naši předci za posly špatných zpráv. Přitahovalo je totiž světlo svíticí většinou i v noci v domech, kde byl někdo nemocný. A protože jejich houkání připomínalo naříkavé volání „Půjď“, říkalo se, že vábí maroda na věčnost. Jenže, jak ubývaly stromy s dutinami, louky a pastviny, začali se tito opeřenci z přírody vytrácet. Jejich populaci se snaží obnovit například v přírodní rezervaci Janovský mokřad u Nýřan na severním Plzeňsku.

Na vrchu Landek v Ostravě prý už před 25 tisíci lety přidávali pravěcí lovci mamutů do ohně černé uhlí. Byli prvními lidmi na světě, kteří tmavou horninu používali. Ale až v 18. století se tam začala těžit a proměnila Ostravsko v průmyslové srdce starého kontinentu. Slavnou tradici dnes připomíná hornické muzeum, které se nachází na místě bývalého dolu Anselm. Po stopách havířů se v něm vydáme i my.

K nejvýznamnějším osobnostem středověké Asie patřil Čingischán. Ve 13. století sjednotil mongolské kočovné kmeny, dobyl mnoho území a vytvořil druhou největší říši v dějinách lidstva. Zaujímala 20 procent zemské souše a patřily do ní Čína i dnešní Rusko. Její vůdce je považován za jednoho z nejsilnějších, ale také nejkrutějších panovníků v historii. A právě jeho, a rovněž život ve středověkém a starověkém Mongolsku, představuje výstava v Národním muzeu.

V dílně Josefa a Jana Filipových ve Velkém Meziříčí to voní dřevem, lakem a kůží. Otci a synovi učarovalo truhlářské řemeslo a společně vyrábějí repliky historického nábytku nebo opravují, konzervují a restaurují i stovky let staré kousky. První z nich je navíc nositelem titulu mistr rukodělné výroby kraje Vysočina. Své znalosti a zkušenosti také předává studentům odborné restaurátorské školy v Brně.

Hrad Košumberk tyčící se na návrší nad údolím řek Krounky a Novohradky mezi Chrudimí a Vysokým Mýtem patřil od středověku k významným obranným pevnostem. Měl pověst nedobytného sídla, jenže tu měl kdysi ohrozit chrudimský šprýmař Kacafírek, který se dokázal dostat dovnitř přes smečku psů střežících bránu. Vzal si s sebou statného kocoura, za nímž se čtyřnozí hlídači rozeběhli a on měl cestu na nádvoří volnou. Časem areál osiřel a postupně se proměnil ve zříceninu, která je ale oblíbeným výletním místem.