9. března

Kolín je jedním z našich nejstarších královských měst. Založen byl krátce na počátku vlády krále Přemysla Otakara II. Historici se dlouho domnívali, že vyrostl v místech do té doby neosídlených. Nálezy archeologů ale potvrdily, že tahle skalnatá vyvýšenina nad řekou poskytovala útočiště našim předkům už v 9. století. Historické centrum Kolína je městskou památkovou rezervací, jednou z pouhých dvou ve Středočeském kraji. V uplynulých letech prošlo rozsáhnou obnovou, a my se vydáme zjistit, jak se povedla.

Výstava „Tutanchamon – jeho hrobka a poklady“ připomíná víc než sto let starý příběh. Britský šlechtic George Carnarvon od roku 1917 financoval pátrání amatérského archeologa Howarda Cartera po faraonském pokladu. Po pěti neúspěšných letech se rozhodl spolupráci ukončit, ale právě tehdy jeho chráněnec ohromil svým objevem v Údolí králů celý svět. Skvosty z hrobu vládce, který usedl na trůn v roce 1332 př. n. l., se těší velkému zájmu ve všech koutech planety. Momentálně jsou k vidění v pražských Letňanech, kde se tak můžete přenést o tisíce let proti proudu času.

V podhůří Lužických hor leží malebná vesnička Kunratice u Cvikova, jejíž dominantou je Kostel Povýšení svatého Kříže. Empírová stavba vyrostla v letech 1832–33. Po válce dlouho chátrala, ale před pěti lety se dočkala svého znovuzrození. Vděčí za něj Jiřímu Pačinkovi, který v obci vybudoval světoznámou sklárnu. Památku spolu se svými kolegy vyzdobil více než třemi stovkami uměleckých děl s náboženskými a přírodními motivy.

Zámek Plumlov na Prostějovsku rozhodně není typickým barokním sídlem. S devíti podlažími se majestátně vypíná do výšky 65 metrů nad hladinou místního rybníka a připomíná spíš starobylý věžák. Na nádvoří prý bývá v noci k vidění černá paní. Jde o kněžnu Marii, která v 16. století pobývala se svým chotěm Vratislavem II. z Pernštejna na hradě, jenž dřív stával v těchto místech a svůj někdejší domov stále hledá. Při prohlídce interiérů se pak dozvíte, kdo dal památce velmi neobvyklou podobu.

V éře studené války se celý svět snažil připravit na hrozbu útoků chemickými nebo jadernými zbraněmi. Československo nebylo výjimkou. Jen v Brně v 60. letech existovalo na tři stovky bunkrů, v nichž by našlo v případě potřeby azyl až šedesát tisíc lidí. Největší kapacitu měl protiatomový kryt Denis. Před třemi lety, po vpádu Ruska na Ukrajinu, se uvažovalo o jeho modernizaci, nakonec se ale na konci roku 2022 stal muzeem, které je naším dalším cílem.

O tom, kde přišel na svět Jan Amos Komenský, vedou odborníci dodnes diskuse. Za svého ho berou v Uherském Brodě, Nivnici i Komni, vísce na úpatí Bílých Karpat. Fojtem v ní býval jistý Jan Segeš, dědeček legendárního učitele národů. Rodina se ale patrně ještě v 16. století přestěhovala dál od hranic, možná i proto, že obec byla jednou z prvních na ráně při krutých nepřátelských vpádech od Uher. Nicméně právě podle ní se jejím příslušníkům začalo říkat Komenští. Místy, kde žili, se projdeme.