26. ledna

Většina někdejších šlechtických sídel na zimu své brány zavírá, některá ale zvou na prohlídky i v těchto měsících. Jedním z nich je zámek v Zákupech na Českolipsku. Provedou vás tam nejen vybranými komnatami habsburské rodiny, ale k vidění jsou i nedávno zpřístupněné místnosti v prvním patře. Kdysi sloužily jako byty pro dvořany Ferdinanda Dobrotivého a jeho manželky Marie Anny Savojské. Necháme si vyprávět příběhy těch, kteří sice netvořili dějiny a nepíše se o nich v učebnicích dějepisu, zato by se bez jejich péče a podpory žádný tehdejší monarcha neobešel.

Nejstarší písemné zmínky o Rokytnici v Orlických horách pocházejí už z roku 1318. Jejími zakladateli byli pánové z Rychnova, nejdéle patřila rodu Nosticů, konkrétně od roku 1627 do vzniku Československa. Z jejich éry se dochovalo několik památek. Dnes je městečko oblíbeným střediskem zimních sportů. Vede tudy desítky kilometrů dlouhá Jiráskova magistrála, po níž se v bílé stopě vydáme i my. Vystoupáme až na Anenský vrch nad městem. Čeká nás zhruba desetikilometrová trasa.

Koncem 19. století zažívala Plzeň díky průmyslové revoluci obrovský rozmach. Jenže jak rostl počet obyvatel, začalo se město potýkat s nedostatkem vody. Proto radní nechali vybudovat nový komplex, pro který byla zdrojem řeka Úhlava. Museli ovšem postavit ještě úpravnu, kterou vybavili filtry zpařížské firmy PUECH-CHABAL. Dnes je tento objekt jediným dochovaným s tímto systémem čištění na světě. A i když už ho západočeská metropole nepotřebuje, žije dál. Zhruba deset let se ve zdejších nádržích prohánějí hejna ryb.

Brněnský kostel svatého Jakuba staršího patří mezi nejkrásnější a také nejzachovalejší gotické svatostánky u nás. I proto byl v roce 1995 prohlášen národní kulturní památkou. Najdete ho v samém srdci města a poznáte podle zvonice v typickou vysokou špicí sahající do výšky 92 metrů, což z ní dělá nejvyšší kostelní věž v jihomoravské metropoli. Díky rozsáhlé rekonstrukci, kterou v posledních letech prošel, mohou návštěvníci nahlédnout i do jejích útrob a vystoupat také ke krovu chrámu.

Jihomoravskou metropoli proslavila za hranicemi země i takzvaná brněnská houslařská škola, u jejíhož zrodu stál kolem roku 1673 Johann Georg Kleinhans. Odkud přišel a u koho se vyučil, se neví, jisté ale je, že jeho zásluhou se výroba smyčcových nástrojů ve městě pevně zabydlela. Z odkazu svých předchůdců čerpá i Jan Kužel. Ve své dílně vdechuje život violoncellům, violám, ale především houslím, které i opravuje.

Městečko Bojkovice najdeme v podhůří Bílých Karpat. V historických pramenech se o něm píše už v roce 1362, kdy se jeho název objevil coby přídomek u jména místního šlechtice Aleše z rodu Šternberků. Bývalo centrem panství po staletí ohrožovaného vpády nájezdníků z Uher. Na ochranu proti nim vyrostlo v okolí několik hradů, z nichž mnohé jsou dnes zříceninami. Jednou z výjimek je Nový Světlov, který kolem roku 1480 vystavěli přímo nad Bojkovicemi Landštejnové. Výhledem na něj odstartujeme procházku městem.