22. prosince 2024

Brno se letos pyšní titulem Evropské město Vánoc. V soutěži mezi metropolemi nad 100 000 obyvatel zvítězilo v hlasování mezinárodní poroty zcela jednoznačně. A navíc si připomíná i stoleté výročí jedné významné události. 13. prosince 1924 se totiž na náměstí Svobody rozsvítil vůbec první veřejný vánoční strom u nás. U zrodu této tradice stál novinář a spisovatel Rudolf Těsnohlídek, který se zasloužil i o její charitativní rozměr.

Vánoční ozdoby ze skleněných perliček bývaly dřív běžnou součástí dekorací stromečků. Snad každý je měl doma a spousta z nás je oprašuje dodnes. Dnes už se vyrábějí pouze v jediné manufaktuře na světě, a to v podkrkonošské Poniklé. Slavná tradice tam vznikla zhruba před sto lety. A není divu, že práce zdejších mistrů byla zapsána i na seznam nehmotného dědictví UNESCO.

Adventní čas se v dobách našich předků nesl především v duchu ztišení a radostného očekávání příchodu Ježíše Krista. Během čtyř týdnů před svátky se nesměly konat svatby ani zábavy a lidé se měli postit. Přísný půst se dodržoval i během Štědrého dne, ke kterému se navíc váže celá řada zvyků. Mnohé z nich se udržují dodnes, jiné upadly v zapomnění. Jejich společným jmenovatelem však byla rodina, její pospolitost a přání, aby rok, který se blíží, přinesl co nejvíc dobrého. Některé z těch, které jsou spjaté s Hanou, si připomeneme.

Od 19. století v Krušných horách k vánočním svátkům patří světelné oblouků. Na německé straně, hlavně v Sasku, na ně narazíte na každém kroku. Nejprve se vyráběly z kovu, ale postupně převládly dřevěné. Na tuto tradici jako jediní na české straně navázali manželé Blanka a Lukáš Rubkovi. Navíc dokázali propojit moderní technologie s ruční prací a pro své produkty získali certifikát značky Krušnohoří regionální produkt.

Jiří Kašík je zkušeným zahradníkem. Celý rok má své zelené království plné života. S příchodem adventu jde ale vše stranou a všichni se zaměří především na jmelí, tradiční symbol Vánoc. Z jejich provozu v Kroměříži putují svazky této rostlinky na vánoční trhy a do domovů lidí, kteří hledají kousek štěstí a pohody. Dozvíme se, co všechno je nutné zvládnout, abychom si mohli ozdobit svůj dům či byt.

Stavění betléma patří k nejrozšířenějším vánočním zvykům. U zrodu této tradice stál v roce 1223 František z Assisi. U nás prý první jesličky postavili v roce 1560 jezuité v Praze. Novinka se pak rychle šířila i mimo metropoli a figury byly stále větší a pompéznější. V roce 1782 ale Josef II. zakázal betlémy vystavovat ve svatostáncích jako „způsob připomenutí narození Páně církve nedůstojný a přímo dětinský“. Dnes ale toto omezení neplatí. Unikátním dílem se pyšní i v Kašperských Horách.