6. října 2024

Rýmařov leží na rozhraní Nízkého a Hrubého Jeseníku nedaleko hranic s Polskem. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1351 a původně se jmenoval Reymarstadt. Nejspíš podle lokátora Reymara, který do něj přivedl německé kolonisty. Pracovali hlavně v okolních dolech, v nichž se těžily zlato, stříbro i železná ruda. Víc, než drahé kovy ale město proslavil textilní průmysl, hlavně výroba brokátu, který se vyvážel do celého světa. I do časů, kdy se tu tkal, se přeneseme při procházce historickým centrem.

11. října uplyne 600 let od smrti legendárního husitského bojovníka Jana Žižky. Jednoho ze šesti vojevůdců na celém světě, kteří z bitvy nikdy neodešli poraženi. Kulaté jubileum si samozřejmě připomínají i v jihočeském Táboře, který kališníci v roce 1420 založili. Oslavy tam vyvrcholí příští víkend a dozvíte se při nich spoustu zajímavostí o jedné z nejvýraznějších postav naší historie.

Nedávno jsme se společně toulali Moravskými Kopanicemi, regionem v kopcích Bílých Karpat na hranici se Slovenskem. Hornatá pohraniční oblast bývala vždy trochu izolovaná a snad i proto se tam udržely při životě svébytné zvyklosti. K chloubám místních patří i originální lidové kroje. Právě jim zasvětila svůj život Eliška Křižková ze Starého Hrozenkova. Šije je i zdobí pestrými motivy a ukáže nám, co všechno dovede vykouzlit.

U zrodu Konstantinových Lázní stáli sedláci z nedaleké Nové Vsi. Ti totiž odnepaměti využívali při kurýrování svých neduhů kyselku vyvěrající u jejich polí a rozhodli se, že její blahodárné účinky dopřejí i dalším lidem. Na počátku 19. století proto vybudovali u sirného pramene přezdívaného „Smraďoch“ dřevěnou budovu, v níž poskytovali slatinné koupele. Časem kolem ní vyrostly domy zděné a přibývalo i pacientů. Zejména poté, co byla v roce 1901 do obce přivedena železniční trať. Oblibě se jediné lázně Plzeňského kraje těší dodnes.

Sloupsko-šošůvské jeskyně na severním okraji Moravského krasu jsou největším zpřístupněným systémem svého druhu u nás. Turisté do nich mohli poprvé vstoupit už v roce 1881. Kromě klasické prohlídkové trasy vedoucí upravenou částí jim v nich dnes nabízejí příležitost sestoupit do nejspodnějších částí labyrintu. Budete se tam prodírat úzkými chodbami, brodit potokem, polezete po čtyřech a některými úseky se dokonce proplazíte.

Vimperská větev Zlaté stezky byla jednou ze tří šumavských cest, po nichž putovalo zboží z Čech do Německa a opačně. Obchodníci se solí a dalšími produkty mířili k bavorským hranicím a přes ně do obce Phillipsreuth. My se vydáme v jejich stopách. Vyrazíme ze Strážného, který býval pro kupce jedním z míst odpočinku na dlouhé cestě. Díky čilému ruchu se postupně stal druhou nejbohatší obcí na Šumavě. Podíváme se, co se z těchto časů dochovalo.