15. září

České Budějovice založil v roce 1265 Přemysl Otakar II., který potřeboval prosperující opěrný bod na jihu. Centrum dnešní jihočeské metropole si dodnes zachovává historický ráz, a to nejen jako skanzen, ale i coby místo k životu. Společně si prohlédneme domy z různých období, které se staly učebnicí architektury. Ještě dodejme, že v roce 2028 se České Budějovice představí jako Evropské hlavní město kultury.

Před více než 900 lety začali benediktýni na Pardubicku s výstavbou velkolepého vodního díla sloužícího k napájení rybníků. Rozšíření se jejich Opatovický kanál dočkal za Viléma z Pernštejna, kdy získal dnešní podobu. V letech 1491–1521 byla vybudována rozsáhlá soustava čítající na 235 rybníků. Na konci 19. století však většina z nich zanikla, zachováno jich zůstalo zhruba šedesát. Dnes se kanál, chráněný jako kulturní památka, používá i k zavlažování polí a výrobě energie v malých vodních elektrárnách a oblibě se těší i mezi vodáky.

Ve Všeradicích si připomeneme českou buditelku a spisovatelku Magdalenu Dobromilu Rettigovou. Tato dáma je dnes známá především jako autorka knihy Domácí kuchařka. Už méně se ale ví to, že kromě receptů psala i prózu, básně a dramata. Ve své době byla její díla, třeba Chudobičky, Bílá růže či Mařenčin košíček, velmi oblíbená. Interaktivní výstavu o jejím životě, a hlavně kulinářském umění vybudovali v areálu zámku, kde jako malá pobíhala po dvoře.

Ve 13. století vyrostl v Uherském Ostrohu vodní hrad sloužící k ochraně významné obchodní cesty z Uher do Prahy. V 16. a 17. věku byl přestavěn na renesanční zámek, který byl majetkem celé řady šlechtických rodů. Od roku 1968 je stavba chráněna jako kulturní památka. Dnes je sídlem městského úřadu a infocentra a jen část budovy včetně podzemí je přístupna veřejnosti. Nečekejte honosně zařízené komnaty, prohlídkové okruhy místní pojali trochu jinak. Ale nudit se rozhodně nebudete.

Muzeum historických motocyklů ve Svratouchu se od podobných expozic tohoto druhu v České republice odlišuje zejména větším zastoupením zahraničních strojů. Více než polovinu exponátů tvoří motorky značek ze Spojených států, Německa, Anglie či Dánska. Nescházejí však ani unikáty domácí provenience. Expozice je splněným snem sběratele Pavla Šillera, který svou kolekci veřejnosti poprvé představil před osmi lety.

Jižní Morava se v roce 1866 stala posledním dějištěm konfliktu, ve kterém se rozhodovalo o budoucnosti Německa. Ambiciózní Prusko jeho země vidělo jako jeden velký stát pod svou taktovou, Rakousku naopak vyhovovala rozdrobenost, která neohrožovala jeho postavení velmoci ve středoevropském prostoru. Tyto dvě ambice na sebe musely zákonitě narazit. Stalo se tak 3. července v největší bitvě války u Hradce Králové a pruští vojáci následně zahájili postup na Vídeň. Jejich tažení dodnes na jihu Moravy připomíná celá řada míst. Na některá vás zavedeme.