21. dubna

Na jihozápadním okraji křivoklátských lesů stojí v místech, kudy vedla stará zemská stezka spojující Prahu s Bavorskem, kousek od sebe hrady Točník a Žebrák. Druhý jmenovaný zdědil na konci 14. století král Václav IV. Jenže stavební dispozice mu neumožňovaly upravit ho do podoby dostatečně reprezentativního sídla, kde by mohl stranou ruchu hlavního města přijímat poselstva ze západní Evropy. A tak si na sousedním návrší vybudoval honosnější Točník. Do našich časů se dochovaly památky obě a my si je společně prohlédneme.

Na česko-moravském pomezí, mezi Jindřichovým Hradcem a Slavonicemi najdete na ploše čítající zhruba 250 kilometrů čtverečních turistickou oblast známou jako Česká Kanada. K jejím chloubám patří rozlehlé lesy, rybníky, ale také žulové balvany roztodivných tvarů i jmen. Nejznámější z nich je ten, kterému se říká Ďáblova prdel. Ideálním výchozím bodem na výlet k tomuto kurióznímu kamennému útvaru je rozhledna U Jakuba, vzdálená asi kilometr jižně od vesničky Valtínov. A od ní vyrazíme i my.

K nejstarším střešním krytinám, které chránily obydlí našich předků, patřily došky. Slaměné snopy vyráběné převážně ze žita sloužily lidem už v dobách Velké Moravy a oblibě se těšily až do 19. století. Pak je postupně vytlačily materiály modernější a dnes je proto můžete vidět nejčastěji na lidových stavbách ve skanzenech. Jejich výrobu u nás ovládá jen hrstka lidí. Jedním z nich je Vojtěch Kmošek, za kterým se vydáme do Rymic.

Nejvyšší radniční věží v naší zemi se pyšní Ostrava. Tyčí se do téměř 86 metrů nad zemí a stala se symbolem moravskoslezské metropole. Je součástí budovy, u jejíhož zrodu stáli před sto lety architekti František Kolář, Jan Rubý a Vladimír Fischer. Koncem loňského roku zařadila Vláda České republiky stavbu na seznam národních kulturních památek a nás samozřejmě zajímalo, čím je tak mimořádná.

Také se chytáte za knoflík, když potkáte kominíka? Muži, kteří dovedou čistit komíny, jsou od nepaměti považováni za nositele štěstí. Jedním z těch, kteří tradiční řemeslo udržují při životě, je Josef Bažant. Věnuje se mu už 45 let a nezanevřel na něj ani v důchodovém věku. V Záříčí u Červené Lhoty na jihu Čech dokonce vybudoval muzeum, kde připomíná jeho slavnou historii.

Jedním z oblíbených pohádkových hrdinů je už pro několik generací dětí černý kocourek z Hrusic. Z téhle malebné středočeské vesničky pocházel i Josef Lada, který jeho příběhy napsal a doprovodil svými kresbami. Místní jsou na slavného rodáka samozřejmě patřičně hrdí. Dokonce už před lety spojili své síly s obyvateli dalších obcí i měst v okolí a vybudovali Cestu kocoura Mikeše. Ta vede místy, kudy čtyřnohý tulák putoval do světa. Trasa měří 25 kilometrů a má 14 zastavení.