10. března

Pouhých osm kilometrů od hradu Křivoklát založil v 16. století tehdejší majitel panství arcivévoda Ferdinand Tyrolský jelení oboru a rybník. Později tam pak vyrostly i hospodářské budovy a hájovna. A Fürstenbergové, kteří byli dalšími vlastníky, vybudovali malý zámeček, kterému se říká leontýnský nebo taky Leontýn. Dnes je v něm umístěno sociální zařízení, a tak si ho můžeme prohlédnout jen zvenčí. Za vidění i tak rozhodně stojí, stejně jako okolní krajina.

V barokním Brně fungovalo hned několik lékáren, kromě městských také dvě klášterní. Jedna vznikla v areálu řádu sv. Alžběty pod Červeným kopcem. Její vybavení se dochovalo do našich časů. Na počátku minulého století ho od sester odkoupilo město a později nábytek i stovky kdysi používaných nádob vystavilo v prostorách hradu Špilberk. V posledních dvou letech prošel vzácný mobiliář rozsáhlou rekonstrukcí a dnes ho v tamní expozici mohou návštěvníci obdivovat v plné kráse.

Příběh světoznámých železnobrodských skleněných figurek se začal psát ve dvacátých letech minulého století. Nejprve tvůrci spojovali jednotlivé části postaviček drátky, pak se je celé naučili tvarovat z jednoho kusu rozžhavené hmoty. K těm, kteří slavnou tradici udržují při životě, patří manželé Eva a Karel Urbanovi z Hubálova u Mnichova Hradiště. Za svou práci dokonce získali ocenění mistr tradiční rukodělné výroby Středočeského kraje. Předvedou nám, co všechno dovedou nad kahanem vykouzlit.

Zřejmě v roce 1232 založila nedaleko Tišnova vdova po Přemyslovi Otakarovi I., královna Konstancie Uherská cisterciácký klášter. Dostal jméno Porta Coeli neboli Brána nebes a postupně kolem něj vyrostla obec Předklášteří. Na areálu se podepsaly husitské války, vpád Švédů, rušení konventů za vlády Josefa II. i minulý režim. Řádové sestry se do něj ale vždy vrátily, řeholní život obnovily a památku opravily. A tak si ji můžeme prohlédnout.

Jednou z nejvýznamnějších libereckých technických památek je do nejmenších detailů zachovaný protiatomový kryt. V hloubce čtrnáct metrů pod povrchem se ukrývá labyrint 960 metrů spletitých chodeb vysekaných v žulovém podloží. Jako by se tu život zastavil na počátku šedesátých let, kdy se svět v době takzvané karibské krize ocitl na kraji jaderné války. Tak se pojďme podívat, jak měl sloužit a čím vším byl vybaven.