3. března

Jedním z často vyhledávaných cílů na Novohradsku je poutní kostel Panny Marie Těšitelky v Dobré Vodě. Patří mezi nejvýznamnější mariánská poutní místa v naší zemi. Se žlutou fasádou žluté září do dáli a za jasného počasí je viditelný až z Třeboňska. Před více než deseti lety byl kompletně zrekonstruován a rozhodně stojí za návštěvu. Přímo pod jeho schodištěm pak najdete proslulý pramen. Voda z něj prýští do dvou kašen. Můžete ji ochutnat a otestovat tak její sílu na vlastní kůži.

Šerák se nachází v druhé nejvyšší partii Hrubého Jeseníku. Oblast, jejíž je součástí, patří k nejcennějším a nejdéle chráněným na Moravě, zejména kvůli horskému smrkovému pralesu. Po zdejším hřebeni se kdysi prošla i císařovna Alžběta zvaná Sisi. Údajně tu měla také přespat v nedaleké Jelení boudě. Do této nejsevernější části moravských hor míří ročně tisíce turistů a za posledními záchvěvy zimy se tam vydáme i my.

V Plzeňské pánvi se dlouho těžilo velmi kvalitní černé uhlí. Nejprve se v roce 1545 začalo dolovat na Radnicku, poslední naložený vozík pak vyjel z dolu Krimich v Tlučné v roce 1995. Hornickou minulost regionu, která pomalu upadá v zapomnění, připomíná od roku 2019 malé muzeum v bývalé vrátnici zbůšského Dolu obránců míru. Za jeho vznikem stojí místní spolek, který sdružuje pamětníky i současné příznivce havířské profese. Expozici si prohlédneme a vyrazíme i na další místa s těžbou spjatá.

Fenomén vysokých síní v patricijských renesančních palácích známe ze severní Itálie nebo Rakouska. Podobné ale najdete i u nás, třeba v Jindřichově Hradci, Slavonicích a především v Jihlavě. Honosné prostory s hřebínkovou klenbou, ikonografickými výjevy nebo vnitřními arkádami svědčí o majetnosti tehdejší elity. Ve městě s ježkem ve znaku se dochovaly v mnoha podobách. Záleželo mimo jiné na využívání domů v pozdějším období, kdy se původně reprezentativní prostory přizpůsobovaly potřebám svých majitelů.

Lidové kroje jsou tradičními oděvy, jejichž příběh se na našem území začal psát v 17. století. Jejich uplatnění se ovšem změnilo po zrušení poddanství v roce 1848, kdy členové nově vzniklé občanské společnosti dali přednost kosmopolitní městské módě. V muzeu ve vesničce Ostrov na Kutnohorsku můžete na jednom místě obdivovat kroje ze všech národopisných regionů naší země. Jde o jedinečnou kolekci, vzniklou spojením několika soukromých sbírek, kterou svými exponáty doplnila i národopisná oddělení českých a moravských muzeí.

Mezi žáky slavného slovinského architekta Josipa Plečnika patřil mimo jiné i Hubert Aust. Svými stavbami v první polovině dvacátého století výrazným způsobem ovlivnil vzhled svého rodného města Olomouce. My se vydáme po stopách tohoto akademického architekta a zjistíme, v čem přesně se u svého učitele inspiroval. Na naší procházce hanáckou metropolí navštívíme monumentální chrám i unikátní Jihoslovanské mauzoleum, které se veřejnosti otevírá jen při výjimečných příležitostech.