18. února

V České Kamenici v severních Čechách se pyšní zázračnou soškou. Vyřezal jí v roce 1680 žitavský řezbář Kristián Ulrich pro farní kostel sv. Jakuba Staršího. Do nového oltáře se tam však nevešla, a tak jí přenesli do dřevěné pohřební kaple za městem. Když v letech 1713 a 1714 postihla město morová epidemie, nakazil se i děkan Jindřich Ignác Teigl. K sošce se chodil modlit a své uzdravení pak přičítal jí. A protože podobných případů přibývalo, získalo dílo nový honosný příbytek, který si prohlédneme.

V domě na křižovatce Ječné a Sokolské v Praze najdete nenápadné Muzeum československých legií. Rozsáhlá expozice mapuje příběhy účastníků zahraničních bojů za první světové války, kteří se zásadní měrou zasloužili o vznik našeho samostatného státu. Kromě desítek fotografií a textů, popisujících vznik a činnost jednotek i hrdinný boj legionářů, je v ní vystaveno na 5000 exponátů ze soukromých sbírek. Součástí je i kinosál a knihovna s bohatým historickým materiálem.

Před 164 lety se narodil Alfons Mucha, jeden z nejznámějších malířů přelomu 19. a 20. století. Přestože jeho cesta na vrchol nebyla jednoduchá ani přímočará, proslavil se v Evropě i Americe, stal se symbolem pařížské secese. Připomíná ho unikátní výstava v centru Zlína, na které je k vidění víc než 100 jeho děl. Jsou mezi nimi nejen světoznámé plakáty a litografie, ale i osobní věci nebo šperky.

Městečko Kasejovice, které leží při hranici Plzeňského a Jihočeského kraje, padlo v roce 1964 do oka režiséru Zdeňkovi Podskalskému, a ten pak u místního kostela sv. Jakuba natočil záběry do komedie Bílá paní. Zdejší krajinu proslavilo ale především nerostné bohatství. Časy zlaté horečky, která vypukla ve 14. století, popisují zastavení stezky nazvané Putování za kasejovickým zlatem. Památkou z doby, kdy tu místní kvalitní hlínu zpracovávaly hned tři cihelny, je zase unikátní kruhová pec. Zavedeme vás k ní.

Mezi perly Olomouce patří třeba kostel sv. Mořice s největšími varhany ve střední Evropě nebo chrám sv. Michala. Ve stejné době, tedy v polovině 13. století, vyrostl i další neméně zajímavý objekt – bývalý klášter klarisek, který dnes slouží Vlastivědnému muzeu. Stejně jako jiné konventy, měl i ten místní pohnutou historii. Využíván byl třeba jako kasárna nebo špitál. Letos uplyne 100 let od chvíle, kdy byla pod jeho střechu umístěna 4 muzea, do té doby fungující samostatně.