3. prosince 2023

Dějiny většiny měst a obcí v Krušných horách jsou spjaty s dobýváním nerostných surovin. Nejinak tomu je v případě Nejdku. Hornické osada v údolí říčky Rolavy byla založena zřejmě už ve 13: století. Kolem ní tehdy vedla obchodní stezka do Drážďan k její ochraně tu vyrostl strážní hrad, který ovšem záhy vyhořel. Při opravě pak dostal novou střechu, německy neues Dach a z těchto dvou slov prý vzniklo jméno Nejdek.

Nedaleko lázní Teplice nad Bečvou se otevírá jícen Hranické propasti dlouhý 104 a široký 34 metrů. V něm můžete vidět Zelené jezírko. K jeho dnu se ale zatím nikdo nedostal, ani po desítkách let bádání se tak nepodařilo zjistit, jak přesně je propast hluboká. Naposledy se odborníci dostali do 520 metrů, což stačilo k tomu, aby propast byla zapsána jako nejhlubší zatopená na světě.

Adolf Loos je považován za průkopníka moderní architektury. Své stopy zanechal i v Plzni, kde pracoval pro rodiny zámožných židovských obchodníků. Jeho nejmladším dílem je rezidence Jany a Oskara Semlerových na Klatovské třídě. Slavný autor měl už tehdy podlomené zdraví, a tak realizaci dokončil jeho žák Heinrich Kulka. Loni se byt po kompletní rekonstrukci otevřel veřejnosti.

K nejznámějším adventním tradicícm patří Mikulášské obchůzky. Objevovaly se u nás už ve 14. století, ale tehdy vesnice obcházel průvod plný masek podobný tomu masopustnímu. Později se ztenčil na trojici Mikuláš, čert a anděl, i dnes ovšem narazíte na výjimky. Třeba na Valašsku potkáte smrtku, koníka nebo slaměnku. Celá družina navíc vyráží do ulic hned třikrát, aby stihla obejít všechny chalupy. K jedné jsme se přidali ve Francově Lhotě na samé hranici se Slovenskem.

K vánočnímu času patří neodmyslitelně betlémy. První postavil už v roce 1223 František z Assisi a základ mají od té doby stejný – Ježíška v jesličkách. Další postavy i stavby bývají různé a fantazii tvůrců se meze nekladou. Jeden neobvyklý mají v Horní Lidči na Valašsku. Věnují se v něm totiž odkazu věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Unikátní dílo také připomíná nejvýznamnější poutní místa v okolí, architektonické skvosty i tradiční řemesla a lidové zvyky na moravské i slovenské straně hranice.

V roce 1988 byla dokončena poslední ze tří novomlýnských nádrží na jižní Moravě. Vodní dílo na řece Dyji rozprostírající se na ploše přes 30 kilometrů čtverečních bývá nazýváno „Moravským mořem“. Mělo zamezit častým záplavám a také podpořit zemědělskou výrobu, dnes navíc pomáhá v boji se suchem. Jeho budování si vyžádalo řadu obětí, z map zmizely vesnice Mušov, archeologická naleziště i rozlehlé lužní lesy, Nicméně řadu zajímavých lokalit najdete na tamních březích dodnes.