22. říjen

Zámek Velké Březno nedaleko Ústí nad Labem je jednou z nejmenších a nejmladších památek svého druhu u nás. Nechal si ho postavit hrabě Karel Chotek ve stylu rakouského empíru, novorenesanční kabát mu dal jeho vnuk Karel Maria. Do roku 1945, kdy areál připadl státu, se v něm vystřídaly čtyři generace rodu. Pobývala na něm i Žofie Chotková, pozdější choť arcivévody Františka Ferdinanda d'Este.

Nejmladší přehradou u nás je Slezská Harta. Nachází se v podhůří Nízkého Jeseníku nedaleko Bruntálu. Byla vybudovaná na řece Moravici jako zásobárna pitné vody a ochrana místních obyvatel před záplavami. Je dlouhá 13,5 kilometrů a široká až 750 metrů. Pokud budete mít pocit, že už jste ji někde viděli, tak možná ve filmu Johanka z Arku v hlavních rolích s Millou Jovovich a Dustinem Hoffmanem, který se u ní natáčel.

Grafit dobývali už staří Keltové, ale největšího rozmachu dosáhla jeho těžba v rozmezí 18. a 20. století. Na našem území existují dvě významné oblasti výskytu – na severní Moravě a v jižních Čechách. Jeden z dolů fungoval v letech 1975 – 2003 v Městském vrchu v Českém Krumlově. Dnes se v něm návštěvníci mohou vydat po stopách horníků a dozvědět se, jak se tu nerost sloužící k výrobě tužek, ale také v jaderné energetice, doloval.

Sadská je město s přibližně třemi tisícovkami obyvatel vzdálené zhruba třicet kilometrů od metropole. Jeho dominantou je kostel sv. Apolináře, který na okolní krajinu shlíží ze svědeckého vrchu a poutá pozornost už zdaleka. Připomíná prvopočátky našeho státu, kdy kopec a jeho okolí bývaly jedním z center regionu, ale i místem, kam přijížděli přemyslovští panovníci a dějištěm významných událostí.

Trusnov je malá vesnička na Pardubicku. První zmínku o ní byste ve starých dokumentech našli na počátku 15. století. K největším lákadlům k její návštěvě patří před necelým rokem otevřené staročeské muzeum, v němž návštěvníky obrazně řečeno čeká výprava proti proudu času. Vybudovali ho manželé Jitka a Josef Kudrnovi a inspirací k jeho vzniku pro ně byla láska k časům našich prababiček.

Dominantou Sušice, jíž se často přezdívá brána Šumavy, je kopec Svatobor. Žili na něm už naši pohanští předkové a dodnes se tradují pověsti o jejich oblíbené kněžně Vodolence, která je na úpatí vrchu údajně pochována. Staří Slované ho zase považovali za sídlo svých bohů. Díky dlouhé historii se stal dokonce z jedním míst, odkud v roce 1868 putovaly do Prahy základní kameny na stavbu Národního divadla.