1. říjen

Letos uplynulo 250 let od narození rakouského státního kancléře Klemense Lothara Metternicha. Vysoký úřad zastával dlouhých 27 let a coby politik měl veliké zásluhy na uspořádání Evropy po napoleonských válkách. Po ukončení politické kariéry často a rád pobýval na honosném rodinném zámku Kynžvart v západních Čechách. Už méně se ale ví, že vlastnil také bývalé panství plaského kláštera. V areálu konventu si nechal k bydlení upravit někdejší opatskou rezidenci. Ta je nyní po rekonstrukci a jejími komnatami vede návštěvnická trasa nazvaná „Plaský zámek Metternichů“.

V jižních Čechách nedaleko Tábora se nad okolní krajinou tyčí Pacova hora. Původně se jmenovala Pecová, podle pecí na pálení vápna, ve kterých se už od středověku zpracovával krystalický vápenec neboli mramor z místních lomů. Nikdo netušil, že se v nitru hory skrývá labyrint podzemních chodeb. K jeho objevení přispěla náhoda – v létě roku 1863 upustil skalník Vojtěch Rytíř kladivo do rozsedliny a při jeho hledání narazil na širokou chodbu, která mířila do hlubin. Dál se neodvážil, v průzkumech pokračoval Jan Strnad, dozorce ze sousedního lomu. Po úpravách byl komplex v roce 1868 otevřen pro návštěvníky. Stal se tak nejstarší zpřístupněnou jeskyní u nás.

Nejvýše položené město v republice nacházející se v tisíci metrech nad mořem, jen kousek od majestátního vrcholu Krušných hor Klínovce. To je Boží Dar, jehož historie sahá až do počátku 16. století. Je vyhlášeným střediskem zimních i letních sportů a také turistiky. Výletníky láká nejen okolní příroda, ale i místní historie. Lidé se tu kdysi usadili kvůli bohatství, které se skrývalo v zemi. A pro něj snášeli kruté zimy i období hladomoru. Pozoruhodný příběh malého horského města, kde sídlí i slavná Ježíškova pošta, může všímavý návštěvník objevovat na každém kroku.

Přelomový vynález hrnčířského kruhu bývá připisován někdy Babyloňanům, jindy starověkým Číňanům. K výrobě keramiky se každopádně používá už tisíce let. S příchodem moderních materiálů se z užitného řemesla stalo spíš umění. A ti, kdo dnes vytvářejí z hlíny hrnky, mísy či dekorace, většinou potvrzují, že jejich práce má i skvělé terapeutické účinky. Své o tom ví Drahomíra Svobodová z jihomoravských Křenovic. Hrnčířství se jí před lety stalo nejen prací a koníčkem, ale doslova i lékem. A také návštěva její dílny je pohlazením po duši.

Naučná stezka Cesta železa Moravským krasem na jihu Moravy letos slaví 20. narozeniny. Provede nás krásnou přírodou na jeskyně a krasové útvary bohatého území, jen trochu netradičně. Budeme totiž procházet místy, která souvisejí s těžbou a výrobou železa v tomto regionu. Místní rudy poskytovaly lidem obživu už v 1. století našeho letopočtu, ale i později ve středověku. A litinové a železné díly, ze kterých jsou třeba vyrobeny kolonády v Mariánských a Františkových Lázních, pocházejí také právě odtud.

Východočeský Kuks je považován za jeden z našich největších barokních skvostů, o což se zasloužil hrabě František Antonín Špork. Nejen, že v obci v roce 1692 založil honosný komplex s lázněmi, špitálem či klášterem, byl ale také velkým mecenášem umění i horlivým nakladatelem. Mezi jeho dvorní tvůrce patřili třeba slavný sochař Matyáš Bernard Braun nebo mědirytec Michael Heinrich Rentz. Jméno toho druhého, na rozdíl od Braunova, dnes už příliš známé není, pro majitele panství byl přitom podobně významný. Od roku 2014 ho proto v Kuksu připomíná muzeum.