18. června 2023

Klementinum na Starém Městě pražském je druhým největším komplexem budov v metropoli. Hned po bývalém panovnickém sídle. Původně stával na rozlehlém prostranství u Karlova mostu dominikánský klášter, který byl ovšem husity vypálen. Když pak v polovině 16. století přišel do Prahy řád jezuitů, Ferdinand I. jim volné místo poskytl. A oni na něm vybudovali barokní areál, který se stal vyhlášeným centrem vzdělanosti, věd a umění.

Na skalním ostrohu vysoko nad řekou Jizerou stával poblíž Turnova hrad Zbirohy. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1392. Vybudovaný byl zřejmě jen o pár desítek let dřív rodem Markvarticů, který v té době ovládal velkou část severních Čech. Jenže pak se proti panovníkovi vzbouřil a sídlo mu bylo zabaveno. A na konci věku 15. bylo kvůli tomu, že ho využívali lapkové, zbořeno. Dodnes se ale dochovaly mohutné zdi a části sklepení.

První výrobky z oceli vyrobené skováním dvou materiálů různých vlastností vznikly už někdy v polovině 1. tisíciletí před naším letopočtem v oblasti dnešní Indie. Tento postup se brzy začal šířit po celém světě. A ve středověku se dočkal názvu, pod kterým starou techniku známe dnes – Damascénská ocel neboli damašek. Oblibě se mezi mistry černého řemesla a nožíři těší i v současnosti. O tom, co všechno dokáží s její pomocí vykouzlit, se přesvědčíme ve staré kovárně v Těšanech.

Jedním z nejstarších měst v podhůří Krkonoš je Hostinné. V místech, kde se říčka Čistá vlévá do Labe, bylo založeno už za vlády Přemysla Otakara II. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1270. Do našich časů se tam dochovala celá řada pamětihodností. Krom toho se město pyšní i jednou z nejvýznamnějších kolekcí kopií antických soch v Evropě.

Železné hory jsou geologicky asi nejpestřejším územím celých Čech, při průzkumech v nich odborníci objevili víc než 100 druhů hornin. Patří mezi ně i vápenec, který se nachází v okolí Vápenného Podola a Prachovic. Největší rozmach jeho těžby a zpracování nastal v poslední třetině 19. století, kdy v okolí vyrostla celá řada speciálních pecí. Jednou z nich byla i tzv. Berlova vápenka v Závratci u Třemošnice, kterou si prohlédneme.

Vodní zámek Kratochvíle na Prachaticku patří k evropským renesančním perlám. U jeho zrodu stáli na konci 16. století poslední dva Rožmberkové – bratři Vilém a Petr Vok. Za jejich éry také letohrádek zažil své nejslavnější časy. Další majitelé – císař Rudolf ani panstvo z rodu Eggenbergů nebo Schwarzenbergů – už mu nevěnovali tolik péče. Sloužil jako muzeum, depozitář či sirotčinec. V posledních letech ale památkáři do jeho prostor vrátili atmosféru pánů z Růže.