9. duben

Na Velký pátek si především křesťané připomínají Ježíšovu mučednickou smrt. Události toho dně mapují jednotlivá zastavení křížových cest, kterých byste u nás našli několik stovek. Tu nejstarší v celé zemi mají v Mikulově na jižní Moravě. Věřící po ní stoupají do poutního areálu na Svatém kopečku nad městem, který letos slaví kulaté čtyřsté narozeniny. Trasa se 14 zastaveními je navíc svědectvím o tom, jak se podoba těchto cest v minulosti měnila. Projdeme si ji.

K Velikonocům u nás neodmyslitelně patří obchůzky s pomlázkou. Dnes se na ně těší především děti, ale do konce 19. století bývala tahle tradice výsadou mládenců a ženatých mužů. Museli si přitom pořádně přivstat, protože kdo do domu vstoupil jako první, dostal od hospodyně nebo dívky největší odměnu. Nejčastěji vyráželi s vrbovými proutky, které si také sami nařezali a poté různě splétali. Předháněli se v tom, kdo jich dokáže spojit nejvíc a dá své pomlázce nejhezčí tvar. Hned několik postupů ovládá Jiří Osoba z Pardubic.

Pomlázkám říkají snad v každém kraji jinak. Někde je to houdovačka, jinde dynovačka, korbáč a třeba žíla. A jsou oblasti, kde je nedělají ani z obvyklého vrbového proutí. Například na Valašsku někteří koledníci chodí na obchůzku neboli šmigrust či buďačku jen s větvičkou štiplavého jalovce nebo s březovou metličkou. Ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm nám o tomhle prastarém obyčeji prozradí víc. A předvedou nám, jak se taková neobvyklá pomlázka připravuje.

Jeden velmi unikátní velikonoční zvyk dodržují v Lukavci u Fulneku. Jde o takzvanou Jízdu okolo osení, která byla dokonce před šesti lety zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví Moravskoslezského kraje. Muži i chlapci na koních rok co rok objíždějí celou vesnici. Zvěstují svým sousedům zmrtvýchvstání Ježíše Krista, ale zároveň žehnají budoucí úrodě. Velkou slávu si s místními užijeme i my.

Betlémy má většina z nás neodmyslitelné spojené s vánočním časem. My vám ale ukážeme jeden netypický, takzvaný pašijový. Vypráví příběh Ježíšovy smrti a následného zmrtvýchvstání. Jeho autory jsou Karel a Libor Šedinové z jihočeské Bechyně. Zástupci 4. a 5. generace řezbářského rodu na něm pracují už šest let a snaží se tak lidem přiblížit křesťanskou podstatu Velikonoc. Jejich dílo je patrně jediným svého druhu v celé zemi, takže si naši pozornost určitě zaslouží.