2. duben

Štáblovice u Opavy mají dlouhou historii. Ve 13. století patřila ves Olomouckému biskupství a byla takzvanou „moravskou enklávou“ uvnitř slezského území. Spravovaly ji sice slezské úřady, ale podle moravských zákonů. Tvrz si tu na počátku 16. století vybudovali páni z Kovalovic a její přestavba na renesanční zámek se později stala základem současné podoby sídla. To mělo koncem minulého tisíciletí namále, protože výrazně zchátralo. Jeho příběh má ale šťastný konec. Našel se zachránce, který ho opravil a v roce 2021 otevřel návštěvníkům. A tak si ho můžeme prohlédnout i my.

12. července 2003 otevřeli ve Stachách Pošumavské hasičské muzeum. Cílem jeho zakladatelů je připomenout, že sice první profesionální požárnický sbor byl založen v Praze v roce 1853, ale mimo metropoli začaly vznikat dobrovolnické spolky měst a obcí až později. Ve Stachách působí od roku 1897 a jeho členové nashromáždili velké množství historické techniky, kterou na výzvu kolegů před dvaceti lety vystavili. V expozici jsou k vidění staré stříkačky i automobily a samozřejmě i další unikátní předměty.

Kružberskou přehradu najdete na řece Moravici ve stínu Vítkovské vrchoviny. Nádrž z roku 1955 je vůbec nejstarší na severní Moravě a ve Slezsku. Vodní dílo má 35 metrů vysokou a 280 metrů dlouhou betonovou hráz. Řada z vás ho bude možná znát jako Velké sedlo ze stejnojmenného televizního seriálu. Připomeneme si Jana Čermáka, který stál u zrodu přehrady a projdeme se také okolím. Tím nás provede naučná stezka nesoucí jeho jméno.

Součástí želivského kláštera je i pozdně gotický Trčkův hrad. Vyrostl po roce 1468 a měl sloužit opatovi jako azyl v případě nebezpečí. Po husitských válkách získali klášter Trčkové z Lípy, kteří sídlo přestavěli v renesančním stylu. V roce 1907 ho poničil velký požár, naštěstí se ale brzy dočkal obnovy. Od roku 1950 zde byli stejně jako v klášteře internováni politicky nepohodlní kněží a řeholníci a o šest let později celý komplex proměnil v pobočku havlíčkobrodské psychiatrické léčebny. Tyto časy si v interiérech můžeme připomenout dodnes, protože v nich vzniklo muzeum psychiatrie a také expozice motocyklů a včelařství.

S velikonočními svátky jsou neodmyslitelně spojeny kraslice. Jsou symbolem plodnosti a znovuzrození. Tato tradice začala vznikat už velmi dávno, podle některých dokladů lidé barvili vajíčka už ve starověku. V dnešní době je zdobí mnoha způsoby. Vyhlášené jsou například Chodské straky, které se tvoří voskovou batikou. Tuto techniku bravurně ovládá také Bohumila Šarounová, Asociace malířek a malířů kraslic České republiky jí za její um dokonce udělila ititul Mistr lidové umělecké tvorby.

Velikonoce jsou pro křesťany největším svátkem v roce. Připomínají si ukřižování a vzkříšení Ježíše Krista. V těch dnech proto často míří na poutní místa nebo křížové cesty, které biblický příběh přibližují. Jedním z nich je i hora Tábor u Lomnice nad Popelkou. Archeologové předpokládají, že se na něm konaly už pohanské bohoslužby při letním slunovratu. Největšímu věhlasu se těšil v období rekatolizace na začátku 17. století. Dnes je velmi oblíbeným cílem nejen pro věřící, ale i pro turisty.