5. březen

Hrad Bouzov na Olomoucku má velmi bohatou a dlouhou historii, kterou si tu mohou návštěvníci připomenout. Vedle turistů si ho oblíbily i filmové štáby. Romantické sídlo se stalo dějištěm celé řady pohádek. Z těch nejznámějších tuzemských vzpomeňme třeba tu O Princezně Jasněnce a létajícím ševci. V 90. letech památku obsadili filmaři italští a natočili na něm slavnou fantasy sérii Princezna Fantaghiro. My se projdeme sály i komnatami a představíme vám nejvýznamnější majitele a také důležité proměny bývalého panského sídla.

Nejprve byly pomocníkem dřevařů a lesníků při pohybu v zasněženém terénu Šumavy krokve, krosle nebo lyhy, podobné sněžnicím. Lyže blízké těm, které známe dnes, se v této oblasti objevily koncem 19. století. A pak už to šlo poměrně rychle. První závody v běhu na rostoucí oblibě se těšící novince v českých zemích organizoval v roce 1902 Český skiklub právě na Špičáku u Železné Rudy. Do okolí tohoto městečka se vydáme na výlet v bílé stopě i my a zastavíme se také v místním muzeu lyžování věnovanému. Navíc nakoukneme rovněž k bavorským sousedům.

Město Králíky, které leží mezi Orlickými horami a Králickým Sněžníkem, proslavil mimo jiné um místních řezbářů. Nejčastěji slýcháme o betlémech zdejších mistrů. Lidoví umělci tu ovšem vytvářeli i různé dekorativní předměty a náboženské obrázky, ptáčky, figurky a křížky. Dnes tuto tradici udržuje při životě už jen několik lidí. My vás zavedeme do Dřínova poblíž Slaného za Oldřichem Čechem, který v králickém kraji vyrůstal a tamní řezbářský styl si zamiloval. Předvede nám, v čem je specifický.

Mezi nejúspěšnější díla režiséra Jiřího Menzela patří Postřižiny. Nymburský pivovar si ve filmu ale zahrál jiný, dalešický. I dnes v něm vaří zlatavý pěnivý mok a před dvaceti lety tam také vybudovali muzeum rakousko-uherského pivovarnictví. Ke kulatým narozeninám dostává expozice dárek v podobě nového kabátu. Od doby jejího otevření se totiž objevila celá řada dalších poznatků k fungování nejen tohoto, ale i dalších malých pivovarů. A díky dochovanému zařízení si při prohlídce můžete udělat představu o tom, jak se zlatavý mok vařil před sto a více lety.

Tištěné plakáty začaly být běžné v Anglii v 17. století. Tehdy lákaly například na Shakespearovy divadelní hry. Jejich rozmach ale přinesl až vynález tiskařské techniky litografie na konci 18. století. Sto let poté už byly vylepovány ve všech velkých městech. Velkou sbírkou plakátů vlastní pražské Uměleckoprůmyslové muzeum. Ochraňuje v ní tisíce vzácných kusů a nyní se rozhodlo část z nich představit veřejnosti na výstavě nazvané Řeč plakátu 1890 až 1938. Připomenout si na ní můžeme i slavné české tvůrce.

Víska Lipnice leží nedaleko Spáleného Poříčí, stranou hlavního silničního tahu i mimo značené turistické cesty, a tak do ní davy výletníků neproudí. Její jméno pochází nejspíše od lip, které prý hojně rostly v okolí. Od roku 2006 zdobí zdejší náves kaplička, která překvapí moderním vzhledem a nádhernými vitrážovými okny. K místním chloubám ale patří i stará stavení. Zajímavými stavbami se pyšní také v nedalekém Mešně a prohlédneme si i historický klapáč kousek od něj.