15. ledna 2023

Historie České Kamenice se začala psát ve středověku. Krajinu obývali podle některých pramenů už v 11. století Lužičtí Srbové. První věrohodný doklad o osídlení pochází ovšem až z roku 1352. Tehdy tu stálo opevněné městečko s farním kostelem. Dnes se Česká Kamenice pyšní výjimečně zachovalým historickým jádrem. A dávné časy připomíná také nedaleký stejnojmenný hrad, ze kterého ovšem zbylo jen torzo. To je od roku 1966 chráněno jako kulturní památka a my se k němu vypravíme.

K největším chloubám Liberce patří místní radnice. Od vybudování tohoto novorenesančního skvostu letos uplyne 130 let. Z úplné špičky ve výšce šesti desítek metrů ho střeží rytíř Roland. Měří přes dva metry a váhou víc než sto kilogramů, takže budí respekt i při pohledu z dlažby náměstí. Je symbolickým ochráncem městských práv, má ale i ryze praktické poslání. Jeho kovové brnění složené ze 129 dílů slouží coby hromosvod. Památku, na kterou dohlíží, společně prozkoumáme. Pěkně od střechy až po sklepení.

Počátky písma se datují do doby zhruba před pěti tisíci lety, vznikat začalo souběžně na různých místech. Egypťané stvořili hieroglyfy, které zpočátku tesali pouze do kamene. V Mezopotámii zase staří Sumerové vymysleli klínové, jímž psali na hliněné tabulky pomocí speciálně upraveného rákosu. Tento vynález přinesl velký pokrok v lidské komunikaci a dodnes je považován za jeden z nejvýznamnějších v historii. Víc se o něm dozvíme na výstavě Blik Blik: Lovci znaků v plzeňském DEPU2015.

Oblasti v Šumavském podhůří vymezené přibližně toky řek Otavy a Volyňky se říká Podlesí. Kromě malebné a lidskými zásahy jen málo poznamenané přírodě nabízí i místa s pozoruhodnou a tajuplnou historií. Jedním z nich je Kraselov. První písemná zmínka o této obci pochází z roku 1352, tedy z období vlády Karla IV. A právě tohoto panovníka připomíná vzácný artefakt uložený v tamním kostele. Naši průvodci nám prozradí, o jakou vzácnost jde.

První zmínka o Vrbně pod Pradědem pochází z roku 1310. Původní osada byla založena u hradu, který střežil obchodní cestu k Bruntálu a dál do Polska. Později se v jejím okolí těžily rudy různých kovů, dokonce i zlata. A postupně ve zdejších hvozdech vznikaly také sklářské hutě. Kouskům, které se v nich rodily, se říkalo lesní sklo. Dnes se jeho výrobě věnuje jen pár mistrů oboru. Patří mezi ně i Petr a Ludmila Slavkovští. Tvoří zejména repliky historických pohárů, karaf, korbelů nebo číší, z nichž popíjeli víno i naši vladaři. A nás nechali do svého království nakouknout.

Hukvaldy v předhůří Moravskoslezských Beskyd jsou oblíbeným cílem turistů. Ty sem lákají hlavně stejnojmenná zřícenina hradu nebo přilehlá obora s muflony a daňky. Daleko za hranicemi země ale obec proslavil i nejznámější místní rodák, Leoš Janáček. K jeho poctě místní proměnili dům, kde pobýval, v památník. V něm najdete expozici, která interaktivně přibližuje mistrovu tvorbu i život spojený se zdejším krajem. Ta je naším posledním dnešním cílem. A vydáme se také do míst, která hudební skladatel rád navštěvoval.