4. září 2022

K malým, ale poměrně známým obcím na rozhraní národního parku České Švýcarsko a CHKO Lužické hory patří Doubice. Dnes má sice jen necelou desetinu obyvatel oproti konci 19. století, ale je oblíbeným cílem turistů, kteří obdivují okolní pestrou krajinu na rozmezí pískovců a vulkanitů. Nedávným požárem nebyla tato oblast zasažena, a tak si můžeme mimo jiné v klidu prohlédnout unikátní kolekci soch.

Malebné městečko Krásno turisty k návštěvě láká zejména půvabnou přírodou v samém srdci chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Atraktivním cílem výletu je ale i pro ty, kteří se zajímají o hornictví. Místní rozsáhlé muzeum totiž přibližuje celou jeho zdejší historii od středověké těžby cínu, přes dobývání uranu až k dolování uhlí. Už v roce 1355 bylo Krásno povýšeno na horní město. Zavedeme vás i do nedalekého dolu Jeroným.

Buddhismus patří mezi nejrozšířenější světová náboženství, i v našich muzejních sbírkách jsou k vidění umělecké předměty s ním spjaté. Celou řadu si jich můžete prohlédnout v Třeboni. Nenajdete ji tam však v galerii nebo na zámku, ale v bývalé vodárně, která zároveň slouží i coby místo k rozjímání. Prozradíme vám, jak neobvyklé spojení vzniklo i spoustu zajímavostí o stavbě.

Na jihu Čech nás čeká výlet do světa miniatur. Ve Zlaté Koruně si prohlédneme model cisterciáckého kláštera a jeho okolí z druhé poloviny 18. století. Zachycuje komplex v době velkého rozmachu a hospodářské prosperity. A o kus dál, v Plešovicích, nás čeká malá vesnička, kterou vytvořil zednický mistr Jiří Bauer a dnes se o ni starají jeho potomci.

V těsné blízkosti města Plzně, nad řekou Berounkou, vede naučná stezka nazvaná Po stopách Františka Malocha. Tento významný botanik a středoškolský profesor proslul jako odborník na cévnaté rostliny, houby, lišejníky a řasy. Na jedenácti zastaveních naučné stezky se můžete seznámit nejen s jeho osobností, ale i s místní faunou a florou, která je skutečně mimořádná.

V nejjižnějším cípu Valašského království najdete na úpatí Bílých Karpat malebné městečko Brumov-Bylnice. Na štíhlém ostrohu, vypínajícím se nad údolní nivou, lze z dálky spatřit zříceninu hradu postaveného za vlády Přemysla Otakara I. Střežil Vlárský průsmyk a sloužil jako správní centrum panství. Po dvou ničivých požárech v letech 1760 a 1820 osiřel. Výšina nad městem zarůstala křovím, hradní zdi postupně mizely. Až teprve koncem 20. století začalo místo znovu ožívat.