21. srpna 2022

Při návštěvě zlínské zoo zaujme návštěvníky pohádková stavba, která se pyšně tyčí v horní části areálu. Patří mezi nejmladší zámky na Moravě. Mísí se tu novorenesance s novogotikou a švýcarský styl s novobarokem. Uvnitř je ovšem sídlo z roku 1893 plné vymožeností té doby. Panstvo mělo k dispozici vodovod, ústřední topení, domácí telefon, koupelnu s vířivkou či splachovací toaletu. Doma tu byli Seilernové, rakouský šlechtický rod, který koupil zdejší lukovské panství počátkem 18. století a hospodařil na něm až do dubna roku 1945.

Bylo to řemeslo velmi nebezpečné, ale krásné a úctyhodné. Voraři, či přesněji plavci, museli být mimořádně fyzicky zdatní, odvážní, spolehliví, pracovití, a nezbytné pro ně bylo dokonale znát a číst řeku. U nás sice ukončila v 60. letech tuto tradici výstavba přehrad, ale slavné časy připomínají dodnes různé spolky. Jejich členové společně s kolegy v dalších 5 zemích loni požádali o zápis voroplavby do Seznamu UNESCO, výsledek jejich snažení se dozvíme koncem letošního roku. Plavení na vorech si ale můžeme připomenout už teď, například v Českém Krumlově.

Nýřany na Plzeňsku letos slaví 750 let od první písemné zmínky o své existenci a 130. výročí povýšení císařem Františkem Josefem I. na město, což si vysloužily v době, kdy se tu těžilo černé uhlí. Avšak před zhruba čtvrt stoletím éra dolování skončila a příroda zaceluje rány, které šachty způsobily. Na okraji městečka byla dokonce loni vyhlášena Přírodní rezervace Janovský mokřad, do níž se nastěhovali velcí kopytníci – novodobí pratuři a exmoorští poníci.

V Tálíně má svou chalupu jeden z našich nejznámějších žijících kaktusářů Rudolf Slaba. Tu bychom bez nadsázky mohli nazvat rájem kaktusářů i kaktusů. V architektonicky velkoryse pojatém sbírkovém skleníku bychom napočítali asi 10 tisíc rostlinek. A dalších 15 tisíc, možná i víc, je k vidění v pařeništích a dalších sklenících. Rudolfova kolekce patří k největším soukromým sbírkám v Evropě. Úžasnou podívanou jsme si nemohli nechat ujít.

Slavkovský les býval hornickým revírem evropského významu. Nacházely se tu totiž jedny z nejbohatších ložisek cínu na starém kontinentě. S jeho hlubinným dolováním se v oblasti začalo už ve 13. století. A právě s těžbou cínové rudy je spojen vznik Dlouhé stoky, unikátního technického díla, jehož historie se začala psát v roce 1531. Ve střední Evropě 16.století nemělo rozsahem ani způsobem provedení obdoby. A i když už dávno neslouží svému účelu, je dodnes plně funkční.

V závěru 14. století bylo žateckým obyvatelům dovoleno stavět z kamene, takže v prostoru dnešní městské památkové rezervace začala růst nová zástavba. Pravděpodobně někdy v té době vznikl i gotický objekt známý jako Mederhaus neboli Mederův dům, pojmenovaný po posledních německých majitelích. V minulých letech mu hrozil zánik, ale díky spolku, kterému se podařilo získat prostředky na náročnou rekonstrukci, se dům dočkal obnovy.