7. srpna 2022

Město Broumov založili v polovině 13. století němečtí kolonizátoři, povolaní břevnovskými benediktiny. Tento severovýchodní cíp země jim věnoval král Přemysl Otakar I. Město vždy náleželo českému státu. Po dlouhá staletí tu ale žili převážně Němci, kteří po druhé světové válce museli odejít. Broumov chce být v roce 2028 evropským hlavním městem kultury. Mimochodem, historicky je to nejmenší město, které o tento titul usiluje.

Ve 14. století u nás bylo na 25 významných zlatonosných oblastí. Za nejvýnosnější byl považován jílovský revír. Z tamního zlata nechal Karel IV. vyrobit svatováclavskou korunu. Drahý kov tam ale rýžovali už Keltové. Později se začal získávat i dobýváním. V Jílovém u Prahy mají muzeum zaměřené na těžbu zlata. Jeho pracovníci vytvářejí naučné stezky, také spravují důlní díla, my se do jednoho z nich podíváme.

Naší další zastávkou budou Žabovřesky nad Ohří. Obec je prvně zmiňována v listině krále Jana Lucemburského z roku 1336. Nás ale bude zajímat jiná historie, ne tak dávná, ale rozhodně zajímavá. Je spojena s německou značkou Simson, která bezmála 150 let vyráběla bicykly, motorová kola, auta a motorky a taky zbraně i kočárky. Skoro před 20 lety to vše učarovalo Petrovi Hradeckému, který před pěti lety otevřel Simson Muzeum.

Před tisícovkou let žil na Šumavě svatý Vintíř. Narodil se do bavorské aristokratické rodiny, ale po padesátce věnoval svůj majetek klášteru a stal se řeholníkem. Konec života pak strávil v šumavské poustevně u Dobré Vody, kde roku 1045 jako devadesátiletý zemřel. Pochován je v Břevnovském klášteře. Místy, jimiž kdysi procházel, vede nová dálková přeshraniční stezka, nazvaná jeho jménem. Začíná u Dunaje, v německém Niederalteichu a po 162 kilometrech končí v jihočeské Blatné. 2. června byla při její trase odhalena skleněná světcova socha.

Okázalé slavnosti, ceremonie, triumfální, korunovační nebo svatební průvody i zábavné hry patřily k životu urozených. Nahlédnout, zvláště do barokních časů zlatého věku tohoto dění můžeme v Českém Krumlově. Národní památkový ústav tam ve zrekonstruované mincovně shromáždil unikáty z vlastních expozic a depozitářů, knihoven, archivů i ze soukromých sbírek.

Jeden z našich nejzachovalejších větrných mlýnů najdeme v Kuželově, v Bílých Karpatech, co by kamenem dohodil od hranic se Slovenskem. Od roku 2010 je národní kulturní památkou. Zahrál si v řadě filmů, třeba v pohádce o statečném kováři, a mihnul se i v legendárním seriálu Cirkus Humberto. První návštěvníky přivítal už koncem 70. let minulého století.