3. dubna 2022

Křivoklát patří k nejvýznamnějším a nejstarším královským hradům u nás. Po jeho komnatách se procházela celá řada panovníků země – Přemysl Otakar II., Karel IV., Václav IV. či Vladislav Jagellonský. Své jméno podle legendy získal podle křivých stromů, kterými býval kdysi obklopen. Říkalo se jim „kláty“ a název vznikl spojením slov „křivý klát“. Podle jiné verze byl postaven na křivé plošině nazývané plát. Časy velké slávy a rozkvětu sídla však střídala období zkázy a úpadku. Naštěstí se ho podařilo zachránit a od roku 1989 je národní kulturní památkou, která své návštěvníky vítá po celý rok.

Kdo by neznal Merkur, ikonickou stavebnici, jejíž historie se začala psát před víc než 100 lety v Polici nad Metují. U jejího zrodu stál v roce 1920 Jaroslav Vancl. O pět let později prošla hračka zásadní proměnou a vznikl nový systém, který funguje dodnes – šroubky a matičky. V městě v Broumovském výběžku v budově bývalé zemědělské školy vzniklo v roce 2006 muzeum této legendě věnované. Najdeme v něm více než tisícovku modelů. Některé jsou postavené přímo pro expozici, jiné zapůjčené a některé vytvořili samotní návštěvníci.

V jihočeském pohraničí je mnoho míst se zapomenutými osudy a příběhy. V Boleticích na Českokrumlovsku se dokonce nachází jedna z nejstarších církevních památek na území Čech, kostel svatého Mikuláše. Od roku 1947 až do roku 2016 byl součástí vojenského újezdu, tudíž byl turistům nepřístupný. Přesto svatostánek možná znáte. Tajuplné místo totiž přitahuje filmové tvůrce a vidět jste ho mohli hned v několika snímcích. Společně si památku prohlédneme a připomeneme její historii.

Cesta Jindřicha Figury z jihočeského Neplachova ke kovářskému řemeslu byla trochu neobvyklá. Coby student si chtěl pořídit zbraně pro historický šerm. Ale takové, které by nejen jako hodně staré vypadaly, ale měly také parametry a vlastnosti podobně těm používaným před staletími. Jak je dávní mistři dělali, zkoumal především v historických záznamech a knihách. Při výrobě často experimentuje, ale výsledky své práce pak ověřuje v praxi – například v bojích na mezinárodních setkáních.

První synagogu si plzeňští Židé zbudovali v polovině 19. století na zahradě svého obecního domu. Ale netrvalo dlouho a rozhodli se postavit v centru města druhou, která by byla více reprezentativní. Stavba je vůbec největší svého druhu u nás, ve světě pak pátou nejrozlehlejší. Od září 2019 byla však kvůli rekonstrukci uzavřená. Nyní jdou opravy do finále a slavnostní otevření modlitebny je naplánováno na 10. dubna. Znovuzrozený skvost vám ukážeme a prozradíme vám spoustu zajímavostí o něm.

Jihomoravská obec Kobylí byla poprvé zmíněna v roce 1252 v darovací listině pána Bočka z Obřan cisterciáckému klášteru ve Žďáru. Její příběh je spojen především s vinařstvím a folklorem. Zejména zásluhou etnografky Augusty Šebestové, která se v roce 1852 narodila do místní vlastenecké rodiny Bezděků, pak také s národopisectvím. I na základě jejích bohatých sbírek a poznatků vzniklo v Kobylí obecní muzeum, které se stalo samo o sobě atraktivním výletním cílem. Pyšní se rozsáhlými expozicemi a místní tradice v něm máte šanci poznávat všemi smysly.