3. dubna 2022

Křivoklát patří k nejvýznamnějším a nejstarším královským hradům u nás. Po jeho komnatách se procházela celá řada panovníků země – Přemysl Otakar II., Karel IV., Václav IV. či Vladislav Jagellonský. Své jméno podle legendy získal podle křivých stromů, kterými býval kdysi obklopen. Říkalo se jim „kláty“ a název vznikl spojením slov „křivý klát“. Podle jiné verze byl postaven na křivé plošině nazývané plát. Časy velké slávy a rozkvětu sídla však střídala období zkázy a úpadku. Naštěstí se ho podařilo zachránit a od roku 1989 je národní kulturní památkou, která své návštěvníky vítá po celý rok.

Kdo by neznal Merkur, ikonickou stavebnici, jejíž historie se začala psát před víc než 100 lety v Polici nad Metují. U jejího zrodu stál v roce 1920 Jaroslav Vancl. O pět let později prošla hračka zásadní proměnou a vznikl nový systém, který funguje dodnes – šroubky a matičky. V městě v Broumovském výběžku v budově bývalé zemědělské školy vzniklo v roce 2006 muzeum této legendě věnované. Najdeme v něm více než tisícovku modelů. Některé jsou postavené přímo pro expozici, jiné zapůjčené a některé vytvořili samotní návštěvníci.

Cesta Jindřicha Figury z jihočeského Neplachova ke kovářskému řemeslu byla trochu neobvyklá. Coby student si chtěl pořídit zbraně pro historický šerm. Ale takové, které by nejen jako hodně staré vypadaly, ale měly také parametry a vlastnosti podobně těm používaným před staletími. Jak je dávní mistři dělali, zkoumal především v historických záznamech a knihách. Při výrobě často experimentuje, ale výsledky své práce pak ověřuje v praxi – například v bojích na mezinárodních setkáních.

První synagogu si plzeňští Židé zbudovali v polovině 19. století na zahradě svého obecního domu. Ale netrvalo dlouho a rozhodli se postavit v centru města druhou, která by byla více reprezentativní. Stavba je vůbec největší svého druhu u nás, ve světě pak pátou nejrozlehlejší. Od září 2019 byla však kvůli rekonstrukci uzavřená. Nyní jdou opravy do finále a slavnostní otevření modlitebny je naplánováno na 10. dubna. Znovuzrozený skvost vám ukážeme a prozradíme vám spoustu zajímavostí o něm.

Jihomoravská obec Kobylí byla poprvé zmíněna v roce 1252 v darovací listině pána Bočka z Obřan cisterciáckému klášteru ve Žďáru. Její příběh je spojen především s vinařstvím a folklorem. Zejména zásluhou etnografky Augusty Šebestové, která se v roce 1852 narodila do místní vlastenecké rodiny Bezděků, pak také s národopisectvím. I na základě jejích bohatých sbírek a poznatků vzniklo v Kobylí obecní muzeum, které se stalo samo o sobě atraktivním výletním cílem. Pyšní se rozsáhlými expozicemi a místní tradice v něm máte šanci poznávat všemi smysly.