13. března 2022

Slovanská epopej je cyklus dvaceti velkoformátových obrazů zachycujících významné okamžiky z české historie i z dějin dalších nám blízkých národů. Po dokončení v roce 1928 je Alfons Mucha věnoval Praze. Později plátna našla azyl na zámku v Moravském Krumlově. V posledních letech ale památka procházela obnovou a vzácná kolekce putovala po světě, kde byla vystavována. Loni se vrátila a stala se znovu největším lákadlem malého městečka na Znojemsku, kde si ji prohlédneme.

Kulturní památkami se stávají zejména historické budovy. V Olomouci se ale, pro mnohé překvapivě, tímto titulem pyšní i palmový skleník v areálu Výstaviště Flora. Vedle něj pak najdete další tři. Všechny jsou plné exotických dřevin a rostlin. Patří k nejstarším a rozsahem exponátů také k největším v České republice. Dohromady zabírají plochu přes čtyři tisíce metrů čtverečních, z nichž zhruba tři čtvrtiny jsou přístupné pro návštěvníky.

Jižní Moravu proslavilo po celém světě nejen víno, ale také novokřtěnecká keramika. V průběhu 16. a 17. století ji tam vyráběli mistři patřící do komunity exulantů, kteří přišli ze Švýcarska. Habáni se hromadně nechávali podruhé pokřtít, odmítali násilí a vytvářeli uzavřená společenstva. Díla, která tu po nich zůstala, nadchla i Karla Hanáka z Násedlovic u Kyjova a později začal tvořit jejich repliky. Některé své kousky nám předvede.

K naší planetě se každý den blíží tuny vesmírného materiálu. Naštěstí pro nás většina shoří už v atmosféře. My o těchto jevech mluvíme jako o padajících hvězdách. Podle typické ohnivé čáry jsou dnes vědci schopni určit, jak bylo k Zemi se řítící těleso velké, co z něj dopadlo na její povrch a kam přesně. Na taková místa se vydává i osmatřicetiletý Jaroslav Filip. Sběratelství kamenů z kosmu doslova propadl. Dokonce vybudoval ve Frýdku-Místku muzeum meteoritů, kterým nás provede.

Když v říjnu roku 1781 vydal císař Josef II. toleranční patent, vyvolalo to u evangelíků v Čechách a na Moravě ohromné nadšení. Po 160 letech se konečně mohli opět přiznat k víře svých otců. Nebyli si sice ani poté úplně rovni s katolíky, ale už mohli zakládat sbory, zvát si faráře i stavět kostely. Jedna z jejich modliteben z té doby se dochovala v obci Daňkovice nedaleko Žďáru nad Sázavou. Je chráněnou památkou a unikátní ukázkou toho, jak podobné stavby v souladu se zákonem vypadaly.