23. ledna 2022

Velké Meziříčí vzniklo na soutoku řek Oslavy a Balinky snad už ve druhé polovině 12. století. Prvně zmiňováno je ale roku 1281. Největší rozmach zažilo v 16. století, díky obchodu a konvářství, zvonařství nebo kamenictví. V té době tu vznikla řada renesančních památek, z valné části dílem zdejší vlašské komunity, která se často živila právě zedničinou. Jejich služby využívala jak vrchnost, tak i konšelé a měšťané. Řada z jejich děl zdobí velkomeziříčské náměstí dodnes.

Koněprusy, jižně od Berouna, mají sotva 250 obyvatel, zato velmi dlouhou historii. První písemná zmínka pochází ze 14. století, ale archeologické nálezy dokládají osídlení už před 6 tisíci lety. Oblast má zajímavou geologickou minulost a řadu míst, která s úspěchem vyhledávají amatérští lovci pravěkých zkamenělin. Kromě obce navštívíme i naučnou stezku Zlatý kůň, jak se jmenuje vápencové návrší, v jehož nitru jsou Koněpruské jeskyně. Název pochází ze středověku, kdy v jeskyních pracovala penězokazecká dílna. Místo je národní přírodní památkou a taky evropsky významnou lokalitou.

Dům U Zlatého prstenu stojí hned za Týnským chrámem u Staroměstského náměstí. Muzeum hlavního města Prahy v něm přichystalo výstavu, určenou především milovníkům Jaroslava Foglara a jeho hrdinů. V první části expozice můžete prostřednictvím obrazů nahlédnout do Prahy první poloviny 20. století.

Jihomoravská obec Křtiny patří mezi naše nejstarší mariánská poutní místa. Věřící tam míří snad déle než osm století. Už ve středověku tu patrně stály dva kostely, které však v 18. století náporu poutníků přestaly stačit. Premonstráti ze zábrdovického kláštera, k jejichž majetku Křtiny náležely, se proto rozhodli pro výstavbu nové svatyně. Dílem pověřili nejvěhlasnějšího architekta té doby Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Tak vznikl poutní kostel Jména Panny Marie, přezdívaný „perla Moravy“, a jedna z našich národních kulturních památek.

V řadě vesnic na Valašsku bylo v minulosti významným zdrojem obživy soukenictví. Poptávka po domácím suknu se zvýšila hlavně za napoleonských válek. Koncem 19. století ale řemeslo z domácností začalo postupně mizet. Drobní výrobci mohli jen těžko odolávat konkurenci nově vznikajících továren. V některých rodinách ale stavy klapaly dál. Hospodáři je využívali k výrobě látkových koberečků. Toto umění ovládá i paní Petra Pilná ze Vsetína.

Kladno máme spojeno s těžbou uhlí a ocelí, ale to už je minulost. Město je i výborným tipem na výlet po památkách, protože má několik kostelů, krásnou radnici, historické budovy a mariánské sousoší. Do obrazu Kladna dvakrát významně zasáhli krtci. Legenda praví, že kdysi dávno dva dřevorubci našli krtinec a na něm dva lesklé černé kamínky. V kovárně je vhodili do výhně, kde se rozhořely. To jsou počátky dolování uhlí. Druhého krtka všichni známe. Ve městě se narodil výtvarník Zdeněk Miler. Jeho postavička potěší v místním zámku, kam se teď vypravíme.