9. ledna 2022

Pokud se vydáme malebnou píseckou ulicí Podskalí k řece, tak dojdeme k nejstarší veřejné vodní elektrárně v českých zemích, Křižíkově elektrárně královského města Písku. Zřízena byla roku 1888, aby napájela pouliční obloukové lampy. Písek se tak navždy zapsal do dějin jako jedno z našich prvních měst se stálým veřejným elektrickým osvětlením. Najdeme tu i vzdělávací ekocentrum i ojedinělou muzejní expozici svítidel a dalších technických exponátů.

Technika výroby keramických obkladů s glazurou pochází ze starého Egypta, posléze přešla do evropské antiky. Dnes se ve výrobě kachlů a dlaždic stále víc prosazuje strojová výroba prefabrikátů. To plzeňská rodinná firma Fialů je věrna tradičním postupům. Výrobu nedávno předal táta svým dcerám a dílna funguje dál. Díky lití tvarů do forem jsou schopni vytvořit téměř cokoliv, třeba tvarově složité prvky, jako jsou takzvané nárožky, požlábky nebo různé římsy.

Polná bývala ještě v polovině 19. století po Jihlavě a Třebíči třetím největším městem na Vysočině. Do ničivého požáru v létě 1863. A když se o pár let později stavěl hlavní železniční tah z Jihlavy do Havlíčkova Brodu, minul ji o několik kilometrů. To se negativně podepsalo mimo jiné na tamních soukenických dílnách. Polná se však v dalších desetiletích stala vyhledávaným cílem prvních turistů. Vyhlášena byla naučná Pojmannova stezka, vytvořená před první světovou válkou okrašlovacím spolkem. O téměř století mladší je pak další, která vás provede zajímavými místy ve městě a jeho okolí.

V pražské Národním muzeu můžete navštívit výstavu Okna do pravěku a Zázraky evoluce. Nás bude zajímat zmíněný pravěk. Do daleké minulosti se vydáme ve čtyřech výstavních sálech, pěkně popořádku, od prvohor po čtvrtohory. Na expozici, která vznikala 5 let, se podílely stovky našich i evropských paleontologů, sochařů, výtvarníků a řada dalších odborníků. Děti i dospělé osloví interaktivní prvky i kostra srstnatého nosorožce nebo mamut v životní velikosti s mládětem.

V severovýchodním cípu republiky leží asi jedno z našich nejznámějších dvojměstí, tvořené slezským Frýdkem a moravským Místkem, mezi nimi teče řeka Ostravice. Do jednoho celku byly spojeny rozhodnutím německých okupačních úřadů k 1. lednu 1943 a už to tak zůstalo. Na pravém břehu na vyvýšenině nad řekou stojí na místě původní gotické tvrze frýdecký zámek klasicistního stylu. Do této podoby jej na počátku 19. století upravili Habsburkové. Dnes je v jeho zdech muzeum Beskyd. Nejstarší zmínka o frýdeckém zámku, tedy hradu, je úzce spjata s těšínským rodem Piastovců a pochází z první čtvrtiny 14. století. Z vysokého ostrohu nad řekou strážil obchodní cestu vedoucí z Olomouce až do Krakova. Majitelé se na něm v průběhu věků rychle střídali. Z těch významnějších stojí za zmínku Jiří III. z Oppersdorfu, který koupil panství zpustošené třicetiletou válkou a pustil se do velkých stavebních úprav. Nechal například vybudovat kapli svaté Barbory nebo vyhlídkovou věž gloriet.