30. května 2021

V malebném údolí naši nejznámější řeky se mezi Hlubokou nad Vltavou a Purkarcem tyčí přímo z vody strmé skalní stěny. Přejít je můžete po nedávno vybudované Via ferratě, tedy zajištěné cestě pro bezpečné lezení. Je dlouhá necelého půl kilometru a má dva úseky. K jejich zdolání nemusíte být zkušenými horolezci, ale svému tělu zabrat dáte. Místy se budete pohybovat jen desítky centimetrů nad hladinou, ale čeká vás i krásný výhled. K místům, kde trasa začíná se dostanete po břehu pěšky či na kole, ale také lodí po Vltavě. A poslední zmiňovanou variantu jsme si vybrali my.

Pravčickou bránu a Hřensko v Českém Švýcarsku objevili turisté už před polovinou 19. století. O něco později je začala lákat také obec Jetřichovice a její okolí. K propagaci tamní krajiny přispěl i tištěný průvodce rynartického adjunkta Ferdinanda Náhlíka vydaný v roce 1864. V něm mimo se mimo jiné píše, že oblast by zůstala neprobádaná „nebýt vznešené štědrosti Jeho Jasnosti přírodymilovného pana knížete Ferdinanda Kinského, jenž dal velkými náklady všude zřídit mostky, tesaná schodiště, zábradlí a cesty." Vzpomínky na rod majitelů panství najdeme v krajině dodnes. My si připomeneme tři stále oblíbené vyhlídky, z nichž jednu nechal zmíněný Ferdinand vybudovat pro svou manželku Marii.

Jan Frydrych ze Šluknova sbírá stroje odměřující čas. Věnuje se jim už od roku 1968. Tuto životní zálibu v něm probudil soused, který hodiny opravoval. A Jan tak už jako kluk rád zjišťoval, jak fungují a těm porouchaným vracel život. Dnes má doma víc než 500 funkčních a kompletně zrenovovaných historických kusů z období baroka, empíru, rokoka i secese. Předvede nám ty nejvzácnější, prozradí, který byl úplně prvním v jeho kolekci a proč se snaží, aby všechny byly v nejlepší formě. Také nám vysvětlí, co všechno musí ovládat, aby dokázal díla dávných hodinářských mistrů zachránit.

Takové uličky jako v Haštalské čtvrti na Starém Městě jinde v naší metropoli nenajdete. Jsou úzké, křivolaké, nečekaně se lomí tak, že v nich postavy za soumraku vrhají dlouhé stíny. Většina návštěvníků naší metropole o nich ale neví. Přitom do zdejšího chrámu kdysi pravděpodobně chodívala přemyslovská princezna Anežka. A o hodně později malebnost lokality zase učarovala třeba Josefu Mánesovi. Potkal tu osudovou lásku, díky niž vytvořil svůj nejslavnější obraz Josefína. A dost možná v těchto místech našel inspiraci pro své dobrodružné příběhy i spisovatel Jaroslav Foglar. Romantickou procházku si dopřejeme i my.

Biskupská kupa leží na českém a polském pomezí. Tato dominanta Hynčické hornatiny se do výšky 889 metrů tyčí nad městem Zlaté Hory. Své jméno získala zřejmě díky poloze. Už od roku 1229 totiž rozdělovala území vratislavských a olomouckých biskupů. Podle některých teorií zase svým tvarem připomíná mitru těchto vysokých církevních představitelů. Její vrchol zdobí vůbec nejstarší kamenná rozhledna v Jeseníkách. Zjistíme, že měla už svého předchůdce, i to, jak vypadal. Vydáme se také k tajemné zřícenině jednoho hradu a ke dřevěnému kříži, který byl vztyčen v roce 2005, kdy zemřel papež Jan Pavel II. Najdete na něm jeho slova – V horách jsme byli vždy svobodní.