18. dubna 2021

Strahovský klášter patří mezi nejstarší dosud fungující premonstrátské areály na světě. U jeho zrodu v roce 1143 stáli kníže Vladislav II. a olomoucký biskup Jindřich Zdík. Ten druhý jmenovaný do něj také pozval příslušníky řádu, který si letos připomíná 900. výročí svého založení, z německého Steinfeldu. Během staletí řeholniky z jejich domova v blízkosti Pražského hradu historické události několikrát vyhnaly, nakonec se ale vždy dokázali vrátit. Dnes jich v areálu žije dvacet. Provedou nás nejvzácnějšími prostorami, k nimž patří místní knihovna. Její nejstarší částí je Teologický sál. Zavedeme vás i do obrazárny.

Lidové kroje byly nedílnou součástí šatníku našich předků. A své příznivce mají hlavně na Moravě dodnes. Ty slovácké z oblasti Uherskohradišťska si oblíbila i Jarmila Matyášová z Drslavic na Uherskobrodsku. Šije je, zdobí, ale také opravuje. Ruční práce jí bavily už od dětství. Vyučila se proto dámskou krejčovou. Před několika lety si pak vybudovala vlastní dílnu. A pro oděvy, které v ní vytváří, získala označení „tradiční výrobek Slovácka“. Ukáže nám, co všechno její práce obnáší, jak náročné je nazdobený a nažehlený slavnostní oděv obléknout, a také třeba to, čemu se říká baně nebo obojek.

Když se řekne Kvasiny, většině z nás se vybaví známá automobilová továrna. Málokdo ale ví, že v její blízkosti stojí zámek, který s počátky podniku úzce souvisí. Za své venkovské sídlo si ho totiž za první republiky zvolil konstruktér František Karel Janeček a právě jeho zásluhou se ve městě v roce 1934 začala auta vyrábět. V časech minulého režimu byla památka rodině zabavena, v devadesátých letech navrácena a po následné rekonstrukci zpřístupněna turistům. Prohlédneme si její interiéry i několik zajímavých expozic. Například kolekci loutek rodiny Havlíkových nebo domácí divadélka sběratele Jana Tydlitáta z Rychnova nad Kněžnou.

Akvárium měla někdy doma spousta z nás, veřejných ale zase tak moc není. Jedno můžete navštívit v České Lípě. Na ploše čtyř set metrů čtverečních v něm žiji tisíce sladkovodních ryb. Cílem jeho zakladatele Petra Jasanského ovšem není předvést ty nejkrásnější pestrobarevné obyvatele světa pod hladinou. Chce návštěvníky především seznámit s tím, jak vypadá jejich přirozené prostředí, co jim pomáhá nebo naopak škodí. Dozvíme se, jak nápad na vytvoření jakési rybí zoo vlastně vznikl a co považuje její zakladatel při své práci za nejdůležitější.

O obci Kamýk u Litoměřic se poprvé píše v historických pramenech z počátku 14.století. To už se nad ní vypínala středověká pevnost stejného názvu. Místo, na kterém vyrostla, dalo jí i vesničce jméno. Ve staročeštině totiž slovo kamýk znamenalo skalka nebo kámen. Jádrem stavby byla věž zvaná donjon, kolem vyrostly zdi o síle zhruba dvou metrů. I když se z památky dochovalo jen torzo, díky unikátní počítačové rekonstrukci si uděláme představu, jak v době svého vzniku vypadala. Dozvíme se také, kdo se o zříceninu stará. A po naučné stezce se projdeme i jejím okolím, kde najdeme mimo jiné ledové jámy.