11. dubna 2021

Velkolepé plány měli na konci 19. století obyvatelé hanácké metropole. V roce 1886 císař František Josef I. rozhodl o zrušení olomoucké pevnosti, ale do města se tato informace dostala až s dvouletým zpožděním. Po zbourání hradeb chtěli místní po vzoru moderních evropských center rozšířit zástavbu do okolí. Na Hanou si k tomu přizvali vídeňského architekta, urbanistu a malíře Camilla Sitteho. Ten navrhl, aby město obkroužil široký bulvár s významnými budovami. Mimo jiné třeba velkoryse pojatým soudem. Tuto urbanistovu vizi se bohužel nikdy dokončit nepodařilo, přesto se do dnešních dnů dochovala řada cenných budov z těch časů. My si alespoň některé prohlédneme.

Martin Weber a Martin Netík z Broumova se před 19 lety rozhodli pro chov několika domácích zvířat. V té době je ani ve snu nenapadlo, že se za pár let jejich malé hospodářství rozroste na farmu s 50 druhy savců a ptáků. Péče o ně se pro oba stala velkým koníčkem a věnují jí takřka veškerý volný čas. Odměnou za jejich úsilí jsou pro ně i nové přírůstky, které dělají radost také návštěvníkům. Pro ně navíc připravili na okružní cestě kolem ohrad velkoplošné panely. K příjemné atmosféře přispívá i krásná kulisa s benediktýnským klášterem a okolními kopci. S obyvateli farmy vás seznámíme.

Je jen málo řemesel, která přečkala tisíciletí a jsou potřebná i pro dnešní společnost. Jedním z nich je to černé. V dnešní době jsou ale kováři považováni spíše za umělce, což už přes 10 let dokazuje také Milan Beneš ve svém království na okraji malé moravské vesničky Býšovec. Pod jeho rukama tam vznikají originální díla. Nepodědil lásku k téhle práci po žádném ze svých předků, ale už v dětství tvrdil, že jednou chce u výhně tvořit. Tehdy si totiž myslel, že v kovárně úřadují čerti a toužil se s nimi kamarádit. Později se zhlédl v chladných zbraních. Milanovu tvorbu na první pohled poznáte podle babylonského symbolu pro znamení býka, ve kterém se sám narodil. Naleznete ho i na jeho figurkách.

Lokalita, kde se nachází obec Tetín, byla osídlena už v dávné minulosti, což dokládá 200 tisíc let starý pazourek. Unikátní je také 11 tisíc roků stará pochodeň, která se našla v jedné z místních jeskyní. Do dějin naší země se Tetín významně zapsal hned třikrát. Poprvé v době prvopočátků, kdy tu žila první křesťanská kněžna Ludmila, podruhé v 16. století, kdy tady psal Václav Hájek z Libočan svou Kroniku českou, a potřetí v době, kdy se na zámku scházely nejvýznamnější osobnosti národního obrození. Tetín se kromě historických památek pyšní i krásnou okolní přírodou. Dopřejeme si malou lekci dějepisu i procházku.

Libor Kucharski si oblíbil auta, která jezdila na ulicích v době jeho dětství, tedy vozy vyráběné ve východním bloku. Pustil se do jejich sbírání, a nakonec jich shromáždil tolik, že potřeboval koupit objekt, kde by je mohl mít uložená. V roce 2003 se mu podařilo získat původně zemědělskou stavbu, a pak se v jeho hlavě začala rodit myšlenka na vytvoření muzea. Po letech oprav, dostaveb a příprav si v roce 2015 svůj sen splnil. Od té doby expozice stále rozšiřuje, vymýšlí nejrůznější novinky a nabídku rozšířil i o další staré předměty. Těšit se můžete mimo jiné na vozidla, která vám připomenou slavné scény z některých českých filmů.

Jedním z největších měst, které na Moravě založil Přemysl Otakar II., je Uherský Brod. Trhová osada Na brodě tady stávala nejméně od roku 1048, kdy je v pramenech zmiňováno, že se tu vybíralo zemské mýto. Exponovaná lokalita na pomezí Moravy a Uher se od té doby rozrůstala až na zhruba 30 hektarů a v této podobě dostala v roce 1272 městská práva, včetně hradebního. Pozůstatky kdysi nepřehlédnutelného opevnění se dochovaly už jen na dvou místech – na severní a jižní straně centra. První část se nachází hned u nádraží, odkud se přes novodobou bránu dostanete rovnou do města. Společně zjistíme, co konkrétně staré časy připomíná.