28. března 2021

Miletín se rozkládá v údolí na úpatí hory Zvičiny mezi Jičínem, Dvorem Králové a Hořicemi v Podkrkonoší. Jméno dostal podle pohanského boha Milotyna, nemá ani tisícovku obyvatel, ale k vidění je tu toho opravdu hodně. Okolní příroda láká k nejrůznějším výletům, ale i v městě samotném čeká několik překvapení. Narodil se v něm například Karel Jaromír Erben, takže můžete navštívit domek, v němž vyrůstal, nebo si projít pětikilometrovou naučnou stezku vedoucí po jeho stopách. A zapomenout byste neměli ani na vyhlášenou sladkost – miletínské modlitbičky, které místní pečou už hodně dlouho.

Jaroslav Svoboda pochází ze staré sklářské rodiny ze Sokolče u Poděbrad, kde jeho otec vlastnil brusírnu. A protože jablko nespadlo daleko od stromu, vyučil se řemeslu a celý svůj profesní život zasvětil poznávání jedinečných vlastností křehké krásy. Jakmile to poměry po změně režimu po roce 1989 dovolily, splnil si dětský sen a v budově bývalé školy v Karlově u Žďáru nad Sázavou otevřel svou vlastní uměleckou dílnu. V regionu s bohatou sklářskou tradicí, sahající až do 14. století, jde o zatím nejmladší provoz svého druhu. Je výjimečný i tím, že v něm máte šanci nahlédnout pod ruce tamních mistrů a vyzkoušet si na vlastní kůži náročnost jejich práce.

Chanovice navštíví ročně na 40 tisíc lidí. Obec se sedmi sty obyvateli se nachází uvnitř trojúhelníku tvořeného městy Nepomuk, Blatná a Horažďovice. První zmínka o ní pochází z poloviny čtrnáctého století. Vesnička v Pošumaví nabízí celou řadu zajímavostí. Její historická část čítající zhruba šedesát objektů byla vyhlášena památkovou zónou. Hned v sousedství pak najdete zámecký areál, jemuž dominuje budova bývalého panského sídla. Původně na tomto místě stávala pozdně gotická tvrz, která byla v průběhu času několikrát přestavovaná. Dnešní podobu získala až na začátku 19. století. A uvnitř jsou teď k vidění hned dvě stálé expozice. K místu nás zavede naučná stezka, po níž se pak vydáme do okolní přírody.

Přestože je Kolín známý hlavně jako průmyslové město, v jeho těsné blízkosti najdete i krásné přírodní lokality. Kromě rozlehlého komplexu lužních lesů, táhnoucích se podél Labe až do Poděbrad, jsou tu především staré borové háje. Ty se staly neodmyslitelnou součástí krajiny. Bory pokrývají písečné naplaveniny, které přinášela řeka při jarním tání až z Podkrkonoší. Čím se liší od ostatních lesů, jsme se vydali zjistit po nové naučné stezce na kolínském Zálabí. Naše putování jsme začali u recesistického pomníku asi nejznámějších pohádkových medvídků. A zajímavostí jsme cestou objevili mnohem víc.

Tradice zdobení kraslic má počátek už v dobách pohanských. Nejstarší byla nalezena v Egyptě a odborníci odhadují, že vznikla zhruba před 2 300 lety. U nás bylo objeveno dekorované vejce z 11. století. Na černém podkladu byly vyryty různé obrazce. Od těch dob malérečky dovedli zdobení k dokonalosti a vyvinulo se mnoho různých technik. Některé z nich nám předvede Alena Fryčová, která se jim začala věnovat před třiceti lety. Nejprve tvořila doma se svými dětmi, později zkusila předvádět svůj um ve skanzenech v Kouřimi a v Přerově nad Labem. Prozradí nám, jak se všechno učila a samozřejmě také ukáže, jak tvoří.

Velikonoce jsou pro křesťany nejvýznamnějšími svátky v roce. Připomínají si Ježíšovo ukřižování a zmrtvýchvstání. Tento příběh si můžeme připomenout i na křížové cestě u Lanškrouna. Už v 18. století se na kopci tehdy zvaném Na vrších scházeli věřící a společně mířili do Rakouska k poutnímu místu Mariazell. Později kopie tohoto areálu vznikla i na Mariánské hoře. V kostele tu najdeme obraz připomínající událost z roku 1841. Když Antonín Keprta z Kunvaldu vezl přes Mariánskou horu mlýnské kameny z Pruska na Moravu, právě tady se mu vůz převrátil a náklad ho zavalil. Ale dočkal se pomoci. Dozvíme se víc a prohlédneme si i další zajímavosti poutního místa.