21. března 2021

Nejdéle využívanou synagogou v Evropě je Staronová v Praze. Ta stále slouží svému účelu. O několik dalších bývalých modliteben izraelitů v naší metropoli pečuje Židovské muzeum a jsou v nich umístěny expozice mapující život příslušníků tohoto národa v českých zemích od počátků osídlení v 10. století po současnost a také jejich tradice a zvyky. Oblíbeným cílem návštěvníků naší metropole je rovněž synagoga Španělská, která dostala své jméno podle výzdoby s maurskými prvky. V té se navíc i dnes konají bohoslužby. Loni v prosinci byla otevřena po rok a půl trvající revitalizaci a my budeme mít šanci nahlédnout.

Řeka Metuje pramení v západní části Adršpašsko-teplických skal. Po sedmdesáti sedmi kilometrech se v Jaroměři vlévá do Labe. Nejkrásnější částí jejího toku je zhruba desetikilometrové údolí mezi Náchodem a Novým Městem nad Metují. Díky jeho divoké scenérii se mu říká Pekelské. Už od 19. století je oblíbeným výletním místem, od roku 1997 pak také chráněnou přírodní rezervací. Svůj půvab má i období, kdy zima pozvolna předává vládu jaru, o čemž se přesvědčíme. Zastavíme se mimo jiné v osadě Peklo a prohlédneme si stavbu, u jejíhož zrodu stál básník dřeva Dušan Jurkovič.

K oblíbeným akcím milovníků historie patří rekonstrukce velkých bitev. Na nich se pravidelně střetávají stovky nadšenců v uniformách, na první pohled k nerozeznání od těch, v nichž se kdysi opravdu válčilo. A jsou vybaveni věrnými replikami tehdejších zbraní. Výjimkou nejsou ani těžkotonážní děla. Výrobě jejich dokonalých napodobenin se u nás jako jeden z mála věnuje František Kopeček z jihomoravských Viničných Šumic. Svou dílnu má v místech, kde se před víc než dvěma sty lety utkaly armády tří císařů - u Slavkova. Nám předvede, co všechno jeho práce obnáší, dozvíme se, jak se k ní dostal a také si z jednoho děla vystřelíme.

Úštěk najdete na rozhraní Českého středohoří a Kokořínska. Rušno bylo v okolí skalního ostrohu nad soutokem dvou potoků už v 10. století. Procházela tudy totiž stará obchodní stezka z Litoměřic, po níž mířili kupci do Lužice. A při ní vznikla ves, která byla kolem roku 1361 povýšena na město. Jeho jádro si původní středověký ráz zachovalo dodnes. I proto bylo v roce 1980 vyhlášeno Městskou památkovou rezervací, nejmenší svého druhu u nás. My vám ukážeme její největší chlouby. Zavítáme samozřejmě i do vyhlášeného muzea pekelníků a prohlédneme si místní unikát, takzvané ptačí domky.

Waldemar Matuška zpíval "Když máš v chalupě orchestrion, nevadí, že do ní fičí, naráz přestanou zloby a shon, i ten kůl v plotě zas klíčí…" Hned dvě takové hrací skříně, které rozdávaly radost za časů našich babiček, mají ve Vlastivědném muzeu v Šumperku. Jedna z nich je pravděpodobně největší dochovanou u nás. Nedávno se po bezmála půlstoletí znovu rozezněla. Po pěti letech restaurování. Místní odborníci se rozhodli pochlubit se s ní veřejnosti a uspořádali výstavu, na které představují i další hrací stroje a strojky. Vy se na ni v těchto měsících bohužel vydat nemůžete, ale my vám její návštěvu zprostředkujeme.

V Kuřimi nedaleko Brna chtěli nacisté tajně vyrábět zbraně a letecké motory pro Třetí říši. V rámci projektu s krycím názvem Axinit vyhloubili asi kilometrovou síť štol. Jenže tím budování továrny skončilo, dokončit ji už nestihli. Nedávno se městu podařilo zpřístupnit první část rozsáhlého díla. Trasa je dlouhá zhruba 110 metrů a přináší unikátní svědectví o konci druhé světové války, ve kterých nakonec sehrál podzemní labyrint úplně jinou roli, než mu Němci původně přisoudili. Poskytl azyl místním obyvatelům. Prostory, kde se ukrývali, společně prozkoumáme a připomeneme si i další místa s touto dobou spjatá.