14. února 2021

Kolín vznikl v polovině 13. století zásluhou krále Přemysla Otakara II. Historici předpokládají, že už tehdy v něm žilo několik židovských rodin. Ze zápisů víme, že v roce 1421, kdy město obléhali husité, byla poškozena zdejší synagoga. V Kolíně, kterému se také říká Jeruzalém na Labi, zavítáme do židovské čtvrti, která patří k nejcennějším u nás. Procházku odstartujeme v synagoze. Původní středověká je pouze hlavní loď. Od roku 1504 žila ve městě druhá největší židovská obec v Čechách, a tak původní místo k modlitbám přestalo postupně svou kapacitou stačit. Zjistíme, jak se s tím místní vypořádali a projdeme si i další památky početnou komunitu připomínající.

Hora Krudum se nachází pouhých deset kilometrů od Sokolova. Odnepaměti je opředena velkým množstvím pověstí a legend. Jedna z nich například vypráví o tom, že právě tady má své sídlo svatý Mikuláš a vpředvečer svého svátku odsud sestupuje za dětmi. O Krudumu se také říká, že má zelenou hlavu, stříbrné srdce a zlatou patu. To odkazuje na barvy lesa, těžbu stříbrné rudy a rýžování zlata. Jméno hory se v minulosti mnohokrát změnilo, nazývána byla i Kudrum, Grutum nebo Krutam. Vydáme se na vrchol s rozhlednou, ale těšit se můžete i na další zajímavosti.

K neodmyslitelným součástem našeho každodenního života patří mýdlo. Zpočátku bývalo výrazem luxusu, později se stalo věcí dostupnou všem. Až do konce 17. století si ho běžně vyráběly hospodyňky samy. Pak se začalo dělat profesionálně a postupně i ve velkém. Po roce 1989 vznikaly malé rodinné firmy na tuhle práci zaměřené. Jednu si založili i manželé Martina a Radek Venclákovi z Náchoda. Před pár lety vybudovali voňavou dílnu, ve které vyrábějí originální mýdla. Jejich produkty se pyšní certifikátem Regionální produkt Kladské pomezí. Nám prozradili, co všechno výroba obnáší i to, kde hledají inspiraci.

Slaný se v písemných pramenech poprvé objevil v souvislosti s rokem 1262. O něco později se od krále Václava II. dočkal výsad královského města, mezi které patřilo i právo hradeb. Ty tu také byly vybudovány a místní chránily po několik staletí. Jejich části se dochovaly dodnes. Pás městského opevnění se začal bourat v první polovině 19. století, kdy ztratil význam, nicméně i dnes mají návštěvníci možnost prohlédnout si nejen pozůstatky, ale vlastně celé opevnění. Byť ve virtuální podobě. Naše putování začneme u jediné místní dochované brány – Velvarské. Kdysi tu stávaly celkem čtyři, tři velké a jedna menší. Prozradíme vám, kde bývaly a kdy přestaly sloužit.

Východočeské muzeum v Pardubicích slaví dvě kulatá výročí, 140 let od svého vzniku a 100 let od chvíle, kdy Muzejní spolek zakoupil místní zámek, do jehož prostor umístil své expozice. Se založením instituce, která by mapovala historii a schraňovala poklady, ve městě perníku dlouho otáleli. Impulsem se stala až úspěšná přednáška dr. Emila Holuba o cestě do Afriky, ze které v roce 1883 vznikl základ muzejních sbírek. Postupně přibývaly další předměty, věci obyčejné, vzácné i kuriózní. 140 exponátů s příběhy si teď mohou zájemci prohlédnout. K vidění jsou Zlaté přilby, motocykly, vzácné zbraně, šperky, sklo, nábytek, hodiny, dobové oblečení i kolekce zlatých dukátů.

Zhruba 13 kilometrů od Klatov leží víska Klenová, nad kterou se tyčí rozlehlá zřícenina stejnojmenného hradu. Na osamělé skále byl vybudován ve 13. století. Nedaleko od něj tehdy vedla hojně využívaná obchodní stezka, která mířila od Klatov údolím Úhlavy k Železné Rudě a dál do Bavorska. A tak Klenová, společně se sousedními hrady Pajrekem a Komošínem, tvořila soustavu pohraničních pevností, jež dohlížely na bezpečný průchod kupeckých karavan. Právě věže Klenové poskytovaly bezkonkurenční panoramatický výhled do širokého okolí, a tak měla posádka dokonalý přehled o dění v kraji. Přesvědčíme se o tom.