31. ledna 2021

Bílou v Beskydech jsme už společně navštívili při putování za dřevěnými kostelíky v kraji. Obec ale nabízí víc zajímavostí. Dle historických hranic českých zemí je vůbec tou nejvýchodnější moravskou. Její obyvatelé se dřív živili především těžbou dřeva a jeho zpracováním. Zastavíme se u místního svatostánku, ale i u arcibiskupského loveckého zámečku, který nechal vystavět kardinál František Saleský Bauer na původních základech lesnické nebo myslivecké chaty. Stavba trvala zhruba dva roky a dokončená byla v roce 1906. Vydáme se i do okolí. Třeba k prameni Smradlavá. Zjistíme mimo jiné, jak přišel ke svému jménu a jaké má účinky.

Při úklidu půdy před lety Jiřina Havlová objevila starou panenku, se kterou si hrávala už její babička. Opravila ji, vystavila doma a začala se kolem sebe rozhlížet po dalších pozapomenutých hračkách. V roce 2016 založila na sociálních sítích skupinu "Panenky sbírám pro radost", která už má dnes tři a půl tisíce členů. A za pomoci přátel z ní dala dohromady sbírku dvou a půl tisíce starých pokladů, které od konce loňských prázdnin vystavuje v nově otevřeném Muzeu panenek v Plzni. K vidění jsou v něm letité klenoty ze dřeva, celuloidu, bakelitu, voskového plátna, ale i ze sádry, gumy, porcelánu či hadříků. Součástí expozice je i malinký ateliér, ve kterém Jiřina pošramoceným miminkům i malým slečnám vrací někdejší krásu.

Horská obec Deštné v Orlických horách vznikla v hlubokých lesích v údolí říčky Bělá a Deštenského potoka někdy v druhé polovině 14. století. Původní horalové tu těžili dřevo. Po husitských válkách vesnice částečně zanikla a opět byla osídlená Trčky z Lípy, kteří v kraji zakládali sklářské hutě. Na počátku 20. věku se staly Orlické hory oblíbeným cílem výletů milovníků přírody. A Deštné je dodnes jedním z nejnavštěvovanějších zimních i letních turistických středisek a ideálním výchozím bodem na hřebenové túry. Místní historii mapuje Muzeum zimních sportů, turistiky a řemesel, které přibližuje běžný život horalů a nezbytné vybavení každé chalupy. Své místo v něm má i expozice věnovaná sklářství.

Památky sice zůstávají zavřeny, ale za jejich branami a zdmi je často velmi rušno. To platí i o zámku ve Vimperku. Na letošní rok se totiž chystá jeho otevření po mimořádné rekonstrukci. Díky ní se vůbec poprvé bývalé sídlo kupříkladu Petra Voka nebo Schwarzenbergů představí v plné kráse. Půjde nejspíš o letošní největší jihočeskou událost svého druhu. Práce finišují nejen přímo v areálu, ale také v řadě dílen a ateliérů uměleckých řemesel po celé republice. V jedné z nich připravuje nábytek truhlář Jan Pilný, za kterým vás zavedeme. Stojany z jasanu, které si prohlédneme, jsou určeny pro halapartny ve zbrojnici. Mistr práce se dřevem ale chystá i další kousky. Prozradíme vám, kde získával podklady a na co dalšího se v sezóně můžete ve vimperském komplexu těšit.

V posledních měsících míří řada lidí na Šumavu, ale spoustu zajímavých míst nabízí i její podhůří. Třeba v okolí Žihobec na Sušicku vzniklo množství zastavení, která připomínají historii bývalého lamberského panství. Dějiny tohoto rakouského šlechtického rodu se začaly psát už ve 13. století, v Pošumaví se jeho příslušníci poprvé objevili na počátku 18. století. Tehdy zakoupil pasovský biskup Jan Filip z Lamberka právě Žihobce a také okolní obce, jako Žichovice, Strašín nebo Rabí. Projdeme se místy, kde panstvo pobývalo, pořádalo hony a přidáme příběhy o tom, jak žilo.