11. října 2020

S Dvorem Králové má většina z nás spojené především známé safari. Pozornost si ovšem zaslouží i město jako takové. Má dlouhou historii a pochází z něj řada osobností. Říkalo se mu český Manchester díky textilnímu průmyslu, jímž proslul stejně jako anglické město. Určitě si ale vybavíte ze školních let také Rukopis královédvorský, o němž jsme se učili, že byl podvrhem vytvořeným s úmyslem posílit národní hrdost v době obrození. Jak vznikla tahle teorie a jak to bylo doopravdy, to vám prozradíme. Navíc se projdeme po značeném okruhu městem, který je dlouhý zhruba 2 kilometry a má 7 zastavení. Připomeneme si další významné momenty z místních dějin i některé památky.

O zásadním významu včel pro člověka v podobě opylování se učí děti už na základní škole. Ale je třeba stále tuto skutečnost připomínat, protože příliš chemie v zemědělství a pěstování monokultur včelkám vůbec neprospívá. Spoustu zajímavých a potřebných informací o pracovitém hmyzu, jeho životě a nebezpečích, která mu hrozí, najdete i na naučné stezce, která začíná kousek za hranicí Prahy, v Úvalech, a vede blízkou oborou. Budete překvapeni krásnou a divokou přírodou nedaleko metropole. Trasa je dlouhá necelých 5 kilometrů a nabízí fyzicky nenáročnou, zato poučnou, procházku. Auto můžete klidně nechat doma. Třeba z Prahy se do Úval dostanete pohodlně autobusem nebo vlakem.

Krakonoš neboli Rýbrcoul patří ke Krkonoším odedávna. A tak není divu, že právě jeho jméno nese cesta, která vede z Horních Míseček na Dvoračky. Prochází krásnou divokou scenérii dvou ledovcových karů, které se nacházejí ve výšce až 1400 metrů nad mořem. Jedná se o Velké a Malé kotelní jámy na jihovýchodě svahu stejnojmenné hory Kotel. V roce 1952 se tato lokalita stala Státní přírodní rezervací a dnes leží v klidovém území, což znamená, že se jí můžete pochybovat pouze po značených cestách. Společně si dopřejeme malou túru a přidáme spoustu zajímavostí o místech, kterými půjdeme.

Kolébkou a centrem této Římské říše byla Itálie, ovšem stopy tamních legionářů najdete po celé Evropě, naši zemi nevyjímaje. Svou základnu totiž měli několik let i na jižní Moravě. Dokonce prý do téhle oblasti přinesli plodinu, která ji tolik proslavila, vinnou révu. To, že u nás pobývali, odborníci vědí zhruba sto let. Od doby, kdy pod Pálavou proběhly první archeologické výzkumy. Finančně se na nich podílel dokonce i tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Nedaleko Novomlýnských nádrží nedávno otevřeli návštěvnické centrum, které se této kapitole věnuje v podstatě přímo na lokalitě nazývané Hradisko u Mušova.

Od jara do podzimu můžete na českých i moravských řekách narazit na nadšence v kánoích i člunech, kteří si užívají romantické přírody i památek na březích. Tahle tradice u nás vznikla v druhé polovině 19. století. Masového rozšíření se pak dočkala na počátku věku minulého. Naše republika dokonce stála u zrodu kanoistiky coby sportovní disciplíny. Tenhle fenomén si vysloužil i samostatné muzeum, které mapuje jeho historii, vývoj lodí i dalšího vybavení. Najdete ho ve Zruči nad Sázavou a je světovým unikátem. Společně si prohlédneme tamní největší poklady a zastavíme se také v malém tábořišti z doby před zhruba půl stoletím. Ti starší milovníci peřejí a jezů si u něj určitě oživí spoustu vzpomínek.

Když byly v roce 2002 objeveny uvnitř venkovského kostelíka sv. Bartoloměje v Třebovli u Kouřimi středověké malby, způsobilo to v odborných kruzích velkou senzaci. Do té doby totiž o nich nikdo nevěděl a nezmiňovala je ani žádná starší literatura. Po několik staletí byly překryté silnou vápennou omítkou, pod kterou se dochovaly v překvapivě jasných barvách i konturách. Záchranné práce na jejich obnově skončily před dvěma roky a my tak můžeme znovu obdivovat cyklus obrazů s biblickými náměty. Prohlédneme si ho a dozvíme se, co všechno o něm historici vědí dnes.