Nahrávám video

20. září 2020

Část: Pěchotní srub K – S 8 v Králíkách

Obsah dílu

Zámek v Doksech — Stezka z Plané nad Lužnicí do Týna nad Vltavou — Pěchotní srub K – S 8 v Králíkách — Muzeum koněspřežky v Bujanově — Varhanář Marek Vorlíček — Templštejn

Části dílu

01:26
Zámek v Doksech
    Zámek sice zdobí severočeské městečko Doksy už několik století, ale až letos na jaře byl zpřístupněn turistům. Ve druhé polovině minulého věku ho využívalo místní zemědělské učiliště, takže z původního vybavení se v něm až na několik drobností nic nedochovalo. Časy, kdy v jeho komnatách majitelé z rodu Valdštejnů přijímali hosty a odpočívali, si ovšem i tak máte šanci připomenout. Připravili tam totiž unikátní expozici s celou řadou interaktivních prvků. Těšit se můžete například na prostory, které si místní panstvo zmodernizovalo na začátku minulého věku nebo na vzácný herbář, do kterého si zakládalo vlastnoručně nasbírané rostliny.
    05:44
    Stezka z Plané nad Lužnicí do Týna nad Vltavou
      K oborům, v nichž se řadíme ke světové špičce, patří značení turistických cest. Milovníci pěších túr jich mají k dispozici bezmála padesát tisíc kilometrů. Nejdelší síť těchto stezek byste našli ve Středočeském kraji včetně Prahy. Pozadu nezůstávají ani Jihočeši. Ti se dokonce od loňského roku pyšní naší první dálkovou trasou zařazenou na seznam Leading Quality Trails Best of Europe, tedy mezi nejlepší na starém kontinentě. Je dlouhá 55 kilometrů a vede podél řeky Lužnice. Čeká vás na ní krásná příroda, ale také celá řada zajímavých památek. Prohlédnout si můžete například husitské město Tábor nebo zříceninu hradu Příběnice a cestou narazíte i na tunel, který vás provede skálou.
      10:07
      Pěchotní srub K – S 8 v Králíkách
        V Králikách a jejich okolí bylo před druhou světovou válkou vybudováno 247 pevnostních objektů různé kategorie. Deset jich je přístupných veřejnosti. Jedním z nich je pěchotní srub K-S 8 „U nádraží“. Stojí v těsné blízkosti železniční stanice Červený potok a v roce 1938 byl plně vyzbrojen a vybaven. Dnes o něj pečuje parta nadšenců z Vlašimi pod vedením Petra Švestky a pro návštěvníky připravila zajímavé expozice. Na své si při jejich prohlídce přijdou milovníci historie i vojenské techniky. Dozvíme se navíc, jak bývaly podobné sruby vybavené a co se z časů, kdy vyrostly, dochovalo.
        14:08
        Muzeum koněspřežky v Bujanově
          Zboží proudilo z Rakouska do našich zemí odpradávna a lidé se vždy snažili zjednodušit jeho dopravu. S průlomovým nápadem přišel na počátku 19. století profesor pražské polytechniky inženýr František Josef Gerstner. Vypracoval projekt dráhy, na níž po kolejích tahali vozy koně. Nazýval ji "Železnou silnici" a spojovala České Budějovice s Lincem. Realizace nápadu se ujal jeho syn František Antonín, rakouskou část měl na starosti Matthias Schönerer. Na pevninské části Evropy šlo tehdy o velký unikát a své příznivce má slavná koněspřežka dodnes. Vypravíme se teď na několik míst, kudy vedla, a také do malého muzea, které mapuje její historii.
          18:36
          Varhanář Marek Vorlíček
            Marek Vorlíček je původním povoláním sbormistr s diplomem z pražské AMU. Deset let vedl Kühnův smíšený sbor a při vystoupeních si občas starých varhan, o které se leta nikdo nestaral. Mnohým z nich hrozilo, že bez ozdravné kúry brzy ztratí svůj hlas. A to nechtěl Marek dopustit. Rozhodl se proto dálkově vystudovat krnovskou školu na královský nástroj zaměřenou a v Třebnicích u Domažlic si vybudoval dílny, kde jim vrací zašlý lesk i zvuk. Prozradí nám, jak taková oprava probíhá, jaký materiál při práci nejčastěji používá a nechá nás dokonce nahlédnout do útrob královského nástroje.
            22:58
            Templštejn
              Stopy po rytířích řádu templářů u nás najdete hned na několika místech. Nesmazatelně se zapsali i do historie Jamolic nedaleko Moravského Krumlova, kde je jejich komenda zmiňována už k roku 1279. Patřilo jim několik vesnic v oblasti a ještě před koncem 13. století vybudovali na nedalekém skalním ostrohu mohutný hrad nesoucí dodnes jejich jméno – Templštejn. Jeden z pozdějších majitelů byl podle legendy loupeživým rytířem a mezi zdmi svého sídla ukrýval kořist. Jeho poklad by tam měl být ukryt stále. Nás ale bude zajímat to, kdy se hrad začal měnit ve zříceninu a jak se jeho současný pán stará o to, aby se alespoň torzo zachovalo i pro další generace.
              Přehrát celé video
              Stopáž31 minut
              Další díl
              27. září 2020

              Toulavá kamera na sociálních sítích

              Napište nám