2. srpna 2020

Zámek ve Valticích patří spolu s tím lednickým k největším chloubám Lednicko-valtického areálu zapsaného na seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Během své existence prošel mnoha úpravami, jednou z nich teprve nedávno. Až doposud se v něm turisté mohli vydat jen na hodinu trvající prohlídku hlavního okruhu reprezentačními sály. Novinkou letošního roku se stala trasa podstatně kratší, ovšem neméně zajímavá. Zavede vás do bývalého knížecího bytu v jižním křídle. Čeká vás v něm řada unikátů včetně výhledu do zahrady. Původně býval jedinou místností, velký taneční sál, který byl na počátku 19. století přestavěn na obytné prostory pro pána domu. Dozvíme se, kdo konkrétně v něm žil a co se z dávných časů dochovalo

Chov exotických zvířat má ve Zlíně dlouhou tradici. První, například antilopy a emu, se u zámku Lešná na místě bývalé bažantnice zabydlela už na počátku 20. století. V roce 1930 pak založil Tomáš Baťa zoologickou zahradu u zlínského panského sídla. Posléze byla přesunuta na Tlustou horu a za války kolem roku 1940 kvůli problémům se zásobováním zanikla. V roce 1948 pak vznikla státní zoo u zámku Lešná. Od 90. let dochází k její obnově a přeměně v moderní zahradu. V současnosti v ní žije na ploše 74 hektarů 1467 zvířat 226 druhů a areál patří mezi nejnavštěvovanější místa v České republice. Expozice jsou rozděleny podle kontinentů a naleznete v nich pouze živočichy a rostliny pro daný světadíl typické. Společně tak zavítáme do Ameriky, Austrálie, Asie i Afriky.

Ještě před 170 lety se Portou Bohemicou, tedy symbolickou Bránou Čech u hranic se Saskem, nedalo projet jinak než lodí. Po souši magické údolí Labe mezi Lovosicemi a Ústím nad Labem zpřístupnila až železniční trať z Prahy do Drážďan, při jejímž budování byly proraženy skalní stěny na obou březích řeky. Na tomto úseku vás čeká jeden z nejpůsobivějších zážitků při putování po kolejích u nás. Díky půjčovně kol na ústeckém nádraží máte příležitost si ho prodloužit a zintenzivnit. Výlet labským údolím v sedle bicyklu můžete začít kousek od nádraží u nejšikmější zvonice ve střední Evropě a cestou rozhodně nepřehlédnete hrad Střekov nebo Masarykovo zdymadlo. Ukážeme vám i další zajímavá místa.

Hana Richterová nevystudovala žádnou výtvarnou školu, dokonce naopak. Absolvovala technicky zaměřený obor na kutnohorské průmyslovce. Vrozený talent a rodinná tradice ji ale nasměrovaly jinam. Po ryze dívčích pokusech s vyšíváním a tkaním gobelínů ji nakonec zlákala práce s dřevem, konkrétně dřevěná plastika a řezaný reliéf. Ačkoliv se věnuje převážně volné tvorbě, v níž se prolíná svět fantazie a pohádkových příběhů, mezi jejími výtvory najdeme i řadu věcí ryze užitkových. Nechá nás nahlédnout do svého království a prozradí nám, co všechno dělá a proč svá trojrozměrná díla nazývá obrazy.

Zhruba 15 kilometrů jihovýchodně od Znojma leží obec Slup. Poprvé je zmíněna v souvislosti s rokem 1046, ovšem v listině padělané ve 12. století. V pravém dokumentu se o ni mluví až v roce 1228. Dnes má kolem pěti set obyvatel a její největší chloubou je pozoruhodná renesanční stavba vodního mlýna. Cenná technická památka a jeden z největších objektů svého druhu u nás vůbec udivuje nejen svou velikostí, ale i architektonickým ztvárněním. V roce 2009 v něm navíc byla otevřena nová expozice „Vývoj mlynářství“, za kterou získalo Technické muzeum v Brně 1. místo v soutěži Gloria musealis. A tak si připomeneme, jak se obilí zpracovávalo v různých obdobích.

Jeden z nejzajímavějších stromů naší republiky roste na prahu Českého ráje v obci Tatobity v Libereckém kraji. Údajně jde o křížence lípy velkolisté a zelené. Nejčastěji se jí říká Tisíciletá, i když podle odhadů je jí o 200 roků méně. Tento živoucí skvost se v roce 2015 stal vítězem čtrnáctého ročníku celostátní ankety Strom roku a umístil se na druhém místě v soutěži Evropský strom roku 2016. Najdete ji zhruba uprostřed obce. Místní naučná stezka nás seznámí i s dalšími zajímavostmi Tatobit. Například s dominantou obce, kterou je kostel sv. Vavřince, s řadou skulptur i jiných drobných sakrálních památek ve stylu tzv. lidového baroka. Ty jsou z velké části dílem kameníků z rodu Zemanů z 19. století.