29. března 2020

Na řece Svratce v kotlině obklopené zalesněnými kopci leží Tišnov. První písemná zmínka o vsi zvané tehdy Tusnovice byla objevena v zakládající listině nedalekého cisterciáckého kláštera Porta coeli z roku 1233. V průběhu staletí město muselo překonat několik těžkých období. V roce 1428 ho vypálili husité, výrazně utrpělo i za třicetileté války a při napoleonských taženích. Přesto je za čím se do něj vypravit. My se vydáme třeba do jedné z nejužších uliček u nás a také po neobvyklé stezce, která nutí k zamyšlení. Připomíná totiž sedm největších lidských hříchů. Končí u kaple, kterou si také prohlédneme.

O semilských Kovozávodech jste možná nikdy neslyšeli, ale jejich produkty doma měla nejspíš většina z vás. Za minulého režimu navázaly na prvorepublikovou výrobu dřevěných hraček místního truhláře Josefa Macha. Jeho závod sice komunisté znárodnili, ale později z něj udělali alespoň vedoucího v novém podniku. A ten pak po desetiletí nejen hračkami a stavebnicemi pro nejmenší, ale i předměty do domácnosti, zásoboval celou naši zemi. Éru jeho největší slávy si společně připomeneme v muzeu v Semilech. A až se začne blýskat na lepší časy, budete mít šanci si některé poklady z té doby prohlédnout na vlastní oči.

Borotínu se díky rozlehlým sadům plných hlavně švestek, jabloní a višní říká ovocná zahrada Malé Hané. Nevelká vesnička bývala kdysi centrem rozlehlého panství. Jeho majitele dodnes připomíná několik památek. Jednou z nich je zámeček, který v polovině 18. století vybudovali příslušníci rodu Freienfelsů. Na konci téhož věku přešla obec do vlastnictví rytíře Františka z Haydenburgu. Ten zase založil sousední Velkou Roudku a v ní vybudoval malé, ale v té době věhlasné lázně. Prozradíme vám, čím v nich své hosty kurýrovali a projdeme se místy, kde se rádi před lety procházeli oni.

Všechny školy se na nějakou dobu uzavřely, my přesto společně do lavic usedneme. Ale nemusíte se děsit, že budeme prověřovat vaše znalosti. V Muzeu Komenského v Přerově se přeneseme proti proudu času. Najdeme v něm totiž hned čtyři třídy základního stupně, v jakých se učívalo od 17. století až do doby nedávno minulé. Jde o největší stálou expozici svého druhu u nás a nechybějí v ní ani tehdejší pomůcky nebo třeba školní řád. Ve městě, kde slavný učitel národů působil, archeologové dokonce objevili základy budovy, v níž fungovala škola Jednoty bratrské. V té před žáky předstupoval.

Galvanizaci, technologii známou od poloviny 19. století využívají především v průmyslu – strojírenském, gumárenském, automobilovém, ale i v letectví a kosmonautice. Umělcům slouží při pokovování soch nebo na nanášení stříbra na skleněné vázy. Olga Vondráková z Českého Krumlova s její pomocí dokonce pokrývá kovem, především mědí, listy, květy a další části rostlin. Poté usedá k lupě a nástrojům, s jejichž pomocí výtvor brousí a leští. Dotváří ho například kamínky, zvýrazňuje struktury, žebrování. Pájkou pak připojí úchyty pro řetízky, ouška a špendlíky, aby vznikly třeba náušnice, náramek nebo brož. Zjistíme, jak na neobvyklý nápad přišla, kde pro své výtvory čerpá inspiraci a budeme ji také v její dílně sledovat při práci.

Adamov na Blanensku a jeho okolí proslavila zejména železářská výroba, k jejímuž rozvoji významnou měrou přispěli páni z rodu Lichtenštejnů. Jejich zásluhou se ale město pyšní i jednou národní kulturní památkou. Tou je takzvaný Světelský oltář z 16. století umístěný v místním kostele. Vyřezávaný reliéf zobrazující Nanebevzetí Panny Marie je jednou z vrcholných ukázek pozdně gotického řezbářství. Prozradíme vám, kde vznikl i kdy a jak se dostal na jih Moravy. Místním nadšencům se navíc v sousedství kostela podařilo nedávno objevit pramen. A tak jej vyčistili a vyvedli na povrch, aby mohl sloužit všem kolemjdoucím. Nazvali jej Pramen Světla Matky Boží.