1. prosince 2019

Klementinum na pravém vltavském břehu je po Pražském hradě druhým největším historickým areálem v naší metropoli a jedním z nejrozsáhlejších v Evropě. Většina staveb tu vyrostla v době baroka zásluhou jezuitů, kterým sloužily. Poté je využívala Univerzita Karlova a dnes v nich sídlí Národní knihovna. Ta schraňuje miliony vzácných svazků. Mezi ty nejcennější patří Vyšehradský kodex a Dalimilova kronika. Prohlédneme si taky nejkrásnější prostory celého komplexu, ve kterém se začala provádět jedna z prvních soustavných meteorologických měření.

Rychlebské hory patří k nejméně navštěvovaným pohořím u nás. Jejich hlavní hřeben tvoří hranici s Polskem. V jižní části pak vyvěrají prameny, které se používají ke kurýrování lázeňských hostů v Jeseníku. Místo turistických chat tady pro výletníky vyrostly chráněné přístřešky. Zdejší krajina je zkrátka jako stvořená k úniku od každodenního života a ruchu velkoměsta. Přírodních krás tu ovšem najdete celou řadu. Užijeme si krásných výhledů do kraje, zjistíme, komu údajně pomáhají takzvané Venušiny misky, a zastavíme se také u neobvyklého baru.

Železný Brod proslavil um zdejších sklářů. A zejména figurky z rozžhaveného křehkého materiálu. Do výroby různých postaviček i zvířátek se za první republiky pustila řada místních firem. A v některých z nich už tehdy tvořili také betlémy. O to, aby tahle tradice neupadla v zapomnění, se snaží i Alena Kortanová, která se před deseti lety pustila do shromažďování děl starých i současných mistrů. A založila pro ně muzeum, které je jediným svého druhu na světě. Prohlédneme si v něm na osm desítek kousků.

Brníčko v podhůří Jeseníků má dnes necelých sedm set obyvatel, na konci čtrnáctého století ho ovšem historické prameny zmiňují jako centrum velkého panství. Tyhle slavné časy připomíná torzo hradu., který byl kdysi sídlem zdejších pánů s modrou krví. V době bojů za práva Čechů po vzniku Rakouska Uherska se u něj konaly tábory lidu, před vypuknutím druhé světové války zase národní slavnosti a v současnosti tu pořádají slavnosti rytířské a hudební festival. Připomeneme si i další významnou pamětihodnost obce, kterou je svatostánek.

Víte, jaký je rozdíl mezi výrazy perla a perle? Tu první stvořila příroda v lasturách a tu druhou člověk ve snaze napodobit její um ze skla stříbřeného rybími šupinami. Ve výrobě této křehké krásy byly české země v 19. století světovou velmocí a vyvážely ji do celého světa. Těmito lesklými náhražkami se s oblibou zdobily zejména dámy na všech kontinentech. Ve věku následujícím z nich pak šikovní mistři začali s pomocí drátků dělat vánoční ozdoby. Ty se dodnes rodí v dílně Jaroslava Prášila z Homole u Panny, který nám ukáže, jak je tvoří.

Milovníci megalitických staveb určitě znají severočeský vrch Dymník. K nebesům se na něm tyčí třiadvacet tajemných štíhlých žulových obelisků. Tvoří takzvaný strom života. Ten je podle kabaly, starého židovského učení, jakýmsi kódem stvoření světa, který má být klíčem k vysvětlení veškeré existence. Představuje sestupování boží síly na zem. A dovede prý taky zklidnit a dodat energii. Prohlédneme si ho, zjistíme, proč a kdy na severu Čech vyrostl a vyzkoušíme, co je pravdy na tom, že dokáže přispívat k vzájemnému pochopení.