3. listopadu 2019

Velká, Prevýšovská či Prebišova brána. Jméno prý dostala podle poustevníka Prebiše. Ten podle legendy žil v těchto místech pod skálou, ze které se jednoho dnes uvolnil balvan a zavalil ho. Těsně před smrtí měl takto vzniklému kamennému útvaru předpovědět velkou slávu a tisíce turistů, kteří ho budou obdivovat. A na jeho slova došlo. Řeč je o jedné z nejznámějších přírodních památek severních Čech, kterou dnes známe coby bránu Pravčickou. Obdivovat budeme nejen ji, ale taky krajinu v okolí, kde zanechalo své stopy i moře, které se tu v dávných dobách rozlévalo.

Ostrava je pro většinu z nás neodmyslitelně spjata především s těžbou uhlí. Pyšní se ale taky řadou vzácných památek. Tak například katedrála Božského Spasitele je po Velehradu druhým největším chrámem na Moravě a ve Slezsku. Byla vybudována v novorenesančním slohu podle projektu Gustava Meretty. Slavnostního vysvěcení se dočkala 16. července 1897. Tehdy ovšem byla jen jedním z mnoha farních kostelů v kraji. Povýšena na katedrálu byla po zřízení ostravsko-opavské diecéze papežem Janem Pavlem II. přesně o 99 let později. V té době se totiž stala jejím duchovním centrem. Přesvědčíme se o tom, že jde o stavbu vskutku mimořádnou.

Pražská ZOO je považována za jednu z nejlepších na světě. Pro návštěvníky neustále připravuje nové expozice i výstavy. Při příležitosti svých 88. narozenin, které oslavila na začátku podzimu, jim i sobě nadělila dárek v podobě moderního pavilonu pro papoušky a další opeřence. Pojmenovala ho po Stanislavu Rákosovi, dlouholetém chovateli exotických ptáků a svém velkém fanouškovi. Krátce před svou smrtí v roce 2012 totiž zahradě na jeho vybudování věnoval finanční částku, která umožnila velkolepé dílo zrealizovat. Do pestrobarevného světa, kde najdeme nejen papoušky, ale i další druhy ptáků ze vzdálených koutů světa, jsme nahlédli i my.

K nejslavnějším rodům, které se zapsaly do historie Slezska, patřili Rotschildové. V kraji po nich zůstala celá řada architektonických, ale i technických památek. My jsme jednu objevili v Hlučíně. K zavlažování tam panstvo používalo na svou dobu velmi pokrokový vodovod, který ovšem postupem času ztratil na významu a upadl v zapomnění. Nedávno se unikátní prameniště na takzvaných Vařešinkách, kterému se říká Rotschildovy studny, dočkalo znovuobjevení. A my jsme se pokusili zjistit, jak celý systém fungoval. Navíc se vydáme na další místa s rodem spojená. Třeba do zámeckého areálu v Šilhéřovicích.

Časy, kdy se na horách klapání tkalcovských stavů ozývalo téměř z každé chalupy, jsou dávno pryč. Staré řemeslo ale naštěstí rozhodně nevymřelo. Mezi ty, kteří ho udržují při životě, patří Marie Chvojková z malé šumavské osady Nový Dvůr u Zdíkova. Věnuje se mu už léta, dva roky svůj um zdokonalovala v Irsku, kde jsou se zpracováním ovčí vlny dál než my a ruční tkaní se tam dokonce vyučuje na vysoké škole. Bude nás zajímat, čemu všemu se tam přiučila ona a jaké krásy se v její dílně rodí. Prozradí nám taky to, co všechno předchází tomu, než k zákazníkovi může z jejího království putovat teplá deka.

Osadu Zálesí v Rychlebských horách historické prameny poprvé zmiňují v souvislosti s kolonizací kraje vratislavskými biskupy v 16. století. Tehdy byla uváděna jako Waldeg. Její rozvoj ovlivňovala poloha v těsné blízkosti hranic, v 19. století v ní žilo na 600 obyvatel, bylo tu několik hospod a taky pobočka banky. Pohromou pro Zálesí byla druhá světová válka a následné vysídlení. V roce 1989 dokonce přišla o svou chloubu - barokního kostel sv. Barbory. Dnes ale opět pomalu ožívá. Své putování krajem na pomezí naší země a Polska začneme právě v ní a pak vás zavedeme do městečka Ladek – Zdrój, které se mimo jiné pyšní jedněmi z nejstarších lázní v Evropě.