20. října 2019

Historie Mašťova na Žatecku se začala psát už ve 12. století.Tehdejší majitel panství Milhost mladší se rozhodl proměnit ho v jedno z center duchovního života v Čechách. Chtěl v něm založit klášter cisterciáků. Nakonec ale městu k rozmachu pomohl rozvoj řemesel a obchodu. Podle výše odvedené daně se na začátku 15. století řadilo k největším v Litoměřickém kraji. Na zdejším zámku sídlily významné rody jako Šlikové, Štambachové, Mladotové nebo Ditrichštejnové, a všechny tu po sobě zanechaly nepřehlédnutelné stopy. Projdeme se mezi místními pamětihodnostmi a připomeneme si nejvýznamnější momenty, které ovlivnily život lidí ve městě.

Břasy na Plzeňsku bývají označovány za jednu z kolébek průmyslové revoluce v Čechách. Víc než dvě stovky let se na zdejším panství, které patřilo rodu Šternberků, těžilo velmi kvalitní černé uhlí. A to nejen v dolech, ale i jinde nevídaným způsobem - v povrchových lomech. Dobývání v regionu skončilo přesně před padesáti lety a dnes tu někdejší industriální éru připomínají už jen opuštěné jámy a zarůstající haldy. Mezi nimi se klikatí šestikilometrová naučná stezka, po které se projdeme a bude nás zajímat mimo jiné to, v čem je jedna z jam, u kterých se zastavíme, opravdovým unikátem.

Do historie Vsetína se nesmazatelným písmem zapsal Josef Sousedík. V letech 1927-1938 byl zdejším starostou, současně byl ovšem v časech první republiky největším soukromým zaměstnavatelem ve městě. Proslul navíc také coby vynálezce. Na svém kontě měl zhruba dvě stovky patentů v oblasti elektrotechniky a díky tomu si vysloužil přezdívku Moravský nebo též Valašský Edison. Seznámit se s ním můžete v expozici místního muzea. Prozradí nám tam, jak se k oboru dostal, co všechno vymyslel a vytvořil i to, proč začal před druhou světovou válkou své nápady ukládat do šuplíku a co se mu nakonec stalo osudným.

Pražský hrad je naší nejnavštěvovanější památkou. Ročně na něj zavítají víc než dva miliony turistů z celého světa. Většina z nich obdivuje především královské paláce a k nebi se tyčící katedrálu svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Jen zasvěcení tuší, jak obrovské poklady se ukrývají pod jejich nohama. Celý areál archeologové zkoumají už od 19. století. Například pod třetím nádvořím objevili stovky předmětů, které používali obyvatelé panovnického sídla nad Vltavou před mnoha stovkami let. Dozvíme se, co všechno se do dnešních časů dochovalo i to, že podle některých z nálezů dokázali odborníci vytvořit věrné kopie. Prozradí nám, co to obnášelo.

Jedna ze starých bájí hovoří o tom, že v nitru nejvyššího vrcholu Slezských Beskyd Velké Čantoryje spí vojsko rytířů, které je připraveno pomoci zdejšímu kraji v případě nebezpečí. Tato legenda dala název i jedné z místních naučných stezek, která vede po české i polské straně hory. Je deset kilometrů dlouhá a na jejích sedmi zastaveních se dozvíme nejen něco o gorolských zvycích a kultuře, ale také o dějinách oblasti. Ještě předtím, než se po ní vydáme k vrcholu, dopřejeme si malý exkurz do historie v nedaleké obci Bystřice. Prohlédneme si stavby, které časy dávno i nedávno minulé připomínají.