13. ledna 2019

Benediktinský klášter je nepřehlédnutelnou dominantou Broumova. Je tak rozlehlý, že ani sami mniši prý přesně nevěděli, kolik má vlastně místností. Po staletí býval významným centrem vzdělanosti i kulturního dění. V době husitských válek se tu kupříkladu ukrývala slavná Ďáblova bible. A řada vzácných děl je tu k vidění i dnes. Jedno z nich bylo po staletí ukryto i před zraky zdejších obyvatel a objevení se dočkalo až před dvaceti roky. Turínské plátno. Tedy jeho kopie, která je považována za nejzdařilejší z čtyř desítek dosud známých. Společně si tento skvost prohlédneme a vydáme se taky třeba do sklepů, z nichž prý vedly tajné chodby.

Na konci loňského roku oslavila Moravská gobelínová manufaktura ve Valašském Meziříčí 120. narozeniny. Její zakladatel, akademický malíř Rudolf Schlauttauer se s technikou výroby seznámil v Norsku. Přinesl ji na Valašsko a v roce 1898 otevřel v obci Zašová dílnu, kde zaměstnával 20 tkadlen. O třicet let později se rozvíjející provoz přestěhoval do nově zrekonstruované budovy bývalé dřevařské školy ve Valašském Meziříčí, kde sídlí dodnes. Návštěvníci si tam můžou prohlédnout díla vytvořená v různých etapách fungování manufaktury. A my se dozvíme mimo jiné i to, jaký materiál se na výrobu nástěnných koberců používá a jaké motivy se na gobelínech objevují.

Ze všech českých a moravských Kladrub jsou podle statistik nejstarší ty na západě země. K jejich chloubám patří známý klášter s třetím největším chrámem u nás vybudovaným Janem Blažejem Santinim - Aichlem. Jednou z vesnic, které dostali mniši hned v počátcích do správy, bylo 5 kilometrů vzdálené Milevo. A právě v něm jsme objevili čtyři desítky islandských koní. Zajímalo nás, čím je tohle plemeno specifické. Řeč bude samozřejmě i o tom, jak se do našich končin ze země ohně a ledu dostalo a co obnáší péče o něj. Víte, že členům stáda víc vadí horko než zima? Sněhu si dokonce užívají s velkou radostí.

České loutkářství je doslova fenoménem. Vysloužilo si dokonce zápis na prestižní seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Dřevění herci u nás rozdávají radost už od 18. století. Slavnou historii tohohle divadelního oboru se snaží připomínat i manželé Marie a Pavel Jiráskovi z Brna. Jejich sbírka pimprlat a domácích divadel patří mezi největší soukromé u nás. Své poklady ze starých časů shromažďují už desítky let. Mnohé z nich získávají v poničeném a opotřebovaném stavu a musí se pustit do oprav. Část jejich kolekce je momentálně k vidění na výstavě v brněnském muzeu. A my vás na ni zavedeme.

V éře studené války se u nás začaly budovat protiatomové kryty. Jeden vyrostl i v Havířově. Využití se naštěstí pro nás všechny nedočkal. Dlouhé roky chátral a kvůli útlumu těžby uhlí v OKD mu dokonce hrozila demolice. Po roce 2007 se ho ale ujala parta nadšenců, která ho opravila a proměnila v muzeum civilní obrany. Společně se jeho několika patry projdeme, zjistíme, co všechno v něm bylo pro případ nouze připraveno, jak bylo zajištěno například zásobování vodou nebo elektřinou a pro kolik lidí byl určen. Nechybí v něm ani improvizovaný operační sál, kde by mohli lékaři zachraňovat lidské životy.