4. listopad 2018

Hrad Falkenštejn vybudoval ve 14. století rod Michaloviců. Ale už nedlouho poté se stal majetkem Berků z Dubé. Ti z něj podnikali loupeživé výpravy do sousední Lužice. Na svém sídle se mohli cítit v bezpečí i před spravedlností, brána totiž trčela šest metrů nad zemí a bez žebříku byla nedostupná. Což ovšem na druhou stranu nebylo pro panstvo nikterak pohodlně. Možná i proto už po husitských válkách Falkenštejn osiřel a začal chátrat. Ožil až v 19. století, kdy se stal oblíbeným cílem milovníků romantických toulek po pamětihodnostech. Zájmu turistů se těší dodnes. Pokud zláká k návštěvě i vás, potěšíme vás zprávou, že se k němu dostanete o dost snadněji, než tomu bývalo ve středověku.

Nedaleko České Třebové začala před devíti lety růst pravěká osada Křivolík. U jejího zrodu stál David Maršálek a jeho kamarádi. Malý březový háj nejprve proměnili v úrodná políčka. K nim přidali výběhy pro zvířata a pustili se taky do stavby obydlí. Stejnými technologiemi, jako to dělali naši dávní předkové. Projdete se tu historií od časů lovců a sběračů přes první zemědělce, taviče bronzu až po Kelty, Germány a Slovany. Můžete si prohlédnout i některé nejstarší nástroje. Třeba kamenné pěstní klíny nebo takzvané zrnotěrky. Dozvíte se, jak se zpracovávalo obilí, pekly placky a možná se setkáte i s germánskými bojovníky.

Hradec Králové, někdejší věnné město českých královen, bývá nazýván učebnicí architektury pod širým nebem a někdy taky Salonem republiky. Významných staveb z různých historických období v něm najdete opravdu hodně. I proto ve městě vzniklo několik prohlídkových okruhů, které vás po jednotlivých památkách provedou. Rozděleny jsou podle doby vzniku těchto objektů. Takže se můžete projít středověkem, érou barokní i počátkem 20. století. Nemineme kupříkladu Bílou věž, v katedrále sv. Ducha si prohlédneme unikátní pastoforium a prozradíme vám, k čemu sloužilo. Věnovat se budeme i období první poloviny 20. století, kdy ve městě působili významní architekti té doby.

Už jste někdy slyšeli o vesničce Prádlo? My vás do ní zavedeme. Ve víc, než sto let starém průvodci po místech lázeňských a výletních se dočtete, že je „místečkem tak idylickým, že podobné bys těžko hledal.“ Tak se přesvědčíme, jestli tenhle popis platí dodnes. U zrodu obce se zhruba dvěma stovkami obyvatel stáli mniši z nedalekého cisterciáckého kláštera. V době největší slávy do jejich opatství patřilo na osm desítek vesnic v kraji. Jméno té, kterou navštívíme, dalo přírodní bohatství, které přinášela řeka Úslava, na jejímž břehu leží. Rýžovalo se tu totiž zlato. Prohlédneme si nejzajímavější památky, připomeneme časy druhé světové války a prozkoumáme samozřejmě i okolní krajinu.

O tom, že i ty nejméně oblíbené školní předměty můžou být zábavné, se přesvědčíme v liberecké iQLANDII. Vyzkoušíme si tu navíc v praxi ono známé: Kdo si hraje, nezlobí. Čekají nás víc než čtyři stovky interaktivních exponátů, které prověří nejen naše znalosti, ale i pohotovost smyslů. Budeme poznávat přírodu, ale taky vesmír a spoustu dalších oborů. Těšit se můžete například na výcvikové centrum kosmonautů, jízdu vesmírným vozítkem po Marsu nebo na robota, který si s vámi dokáže povídat v několika jazycích. A vzhledem k tomu, že tvůrci centra navíc spolupracují mimo jiné s místní Technickou univerzitou, která se proslavila uplatněním nanotechnologií v textilním průmyslu, máte šanci nahlédnout i do tajemného mikrosvěta.

K nejkrásnějším trasám Krkonoš patří Cesta česko-polského přátelství. 28kilometrová turistická magistrála vedoucí podél státní hranice vznikla už v roce 1962. Jedním z míst, odkud se na ní můžete vydat, je bouda Špindlerovka, stojící v nadmořské výšce 1198 metrů. Ta bude výchozím bodem i pro nás. Vystoupáme například k Dívčím kamenům. Z dálky viditelné osm metrů vysoké skalky jsou oblíbeným cílem turistů. Nabízejí krásný výhled na Sněžku. Svůj název dostaly podle legendy, která říká, že v těchto místech zahynula mladá pastýřka. Nakoukneme i k polským sousedům. Z výšky si prohlédneme Černou jámu, kotel, který vyhloubil ledovec před víc než 10 tisíci lety.