18. února 2018

Blansko, jeden z vrchů Českého středohoří, se tyčí do výšky 550 metrů nad mořem. Přesto nepůsobí od příjezdové silnice nijak majestátně. Ani hradní zřícenina, která ho zdobí, nevystavuje z dálky na odiv svou nedobytnost. Panské sídlo vybudoval kolem roku 1400 Václav z Vartemberka. V době husitských válek bylo opakovaně obléháno a nejméně jednou pokořeno. Jeho už tak silné opevnění prošlo v průběhu 15. století několika zdokonaleními. Společně si prohlédneme to, co se ze stavby dochovalo a z opravené sto let staré vyhlídkové věže se pokocháme krásami okolní krajiny. Uvidíme vrcholy Českého středohoří, labské údolí s krajským městem, pás Krušných hor i nedaleké skalní město v Tisé. A bude nás samozřejmě zajímat, čí zásluhou místo opět ožívá.

Uplynulo už 60 let od okamžiku, kdy do hlediště Divadla Drak v Hradci Králové usedli první diváci. Sídlí jen pár kroků od historické části města a za dobu své existence pobavilo nespočet diváků všech generací doma i v zahraničí. Na mezinárodní scénu soubor pronikl v roce 1966 na světovém festivalu UNIMA s inscenací Pohádky z kufru. Za dlouhé roky divadlem prošla celá řada legend. Některé z nich si při návštěvě připomeneme a nahlédneme společně taky do zákulisí. Kupříkladu do dílen, v nichž přicházejí na svět dřevění herci i do těch, kde se pro ně vyrábějí speciální kostýmy. Dozvíme se, co se tu za víc, než půl století změnilo, jak práce zdejších mistrů vypadá a nezapomeneme zmínit ani slavné inscenace, které mezi diváky bodovaly.

Archeologická lokalita Chotěbuz Podobora patří mezi nejvýznamnější pravěké a středověké památky. Nejen v oblasti Těšínského Slezska. Archeologové ji začali zkoumat už před víc než stoletím, ale na systematické bádání se čekalo ještě dalších padesát let. Probíhá dodnes a za dobu svého trvání už přineslo řadu pozoruhodných svědectví o životě našich předků. Ti první sem přišli už před víc než dvěma a půl tisíci lety. V roce 2001 tu začal růst archeopark, který připomíná dobu, kdy v lokalitě našli domov a vybudovali hradiště první Slované. Projdeme jednotlivé stavby, bude nás zajímat, podle čeho a jak je jejich tvůrci vybudovali a taky to, co se při jejich prohlídce návštěvníci dozvědí. Zavítáme i do interaktivní expozice, kde si zájemci můžou dokonce ledacos vyzkoušet.

Paličkovaná krajka se poprvé objevila v 15. století v Itálii, odkud se velmi rychle rozšířila do celé tehdejší Evropy. K dokonalosti tohle umění přivedli flanderští mistři. Jemné vzory se pak dostaly až do Čech a baštou téhle tvorby u nás vždy bývalo Vamberecko. S místní krajkou je spjata i rodačka z Dobrušky Hana Kozubová, krajkářka a návrhářka, jejíž doménou jsou zejména paličkované obrazy. Tvoří je v nedalekém Lanškrouně, kde taky můžete obdivovat celou řadu jejich děl. Poradíme vám, kde jsou k vidění a kromě toho vám přiblížíme příběh paní Hany. Textilním technikám se věnuje už od mládí. Tkala třeba gobelíny. Jejím osudem se ale nakonec stalo právě paličkování. Budeme ji pozorovat při tvorbě obrazů a prozradí nám, jak postupuje.

Řevnice leží v půvabném údolí řeky Berounky. Za první republiky bývaly oblíbeným výletním místem Pražanů. Své letní vily tady měla řada velkoobchodníků, právníků i vysokých úředníků. Jedním z hostů, který zanechal v Řevnicích velkou stopu, byl obchodník s klobouky Václav Čekan. Ten zde před více než 100 lety založil známé Lesní divadlo, ve kterém je živo dodnes. Konají se tu i různé festivaly. Na zdejších prknech, která znamenají svět, se vystřídala celá řada hereckých legend. Vydáme se ale nejen k téhle scéně. Zajímavostí ve městě i jeho okolí najdeme víc. Povede nás mezi nimi nová naučná stezka, která dostala jméno podle brdského ducha Fabiána. Je dlouhá jedenáct kilometrů začíná i končí na řevnickém náměstí. Dojdeme po ní například k vrchu Pišťák.

Obec Koleč leží několik kilometrů západně od Kladna. O místním zámku jste pravděpodobně dosud ještě neslyšeli. Není se čemu divit, protože jeho havarijní stav nikoho v minulosti k návštěvě nelákal. To se ale nyní změnilo díky nadšení party dobrovolníků. Díky nim zatím získal novou střechu kostel, aby dovnitř nezatékalo a zůstaly zachovány alespoň poslední zbytky původního kazetového stropu a výmalby z 19. století. Kompletní opravy se už dočkala barokní zvonice. Další prostory stále ještě nesou stopy hospodaření za bývalého režimu, kdy v nich sídlilo zemědělské družstvo. Rekonstrukce ovšem pokračuje. Dočkalo se jí nejstarší část, kterou je západní křídlo. Poté se v ní zabydlelo muzeum připomínající zdejší tradici výrobu pomůcek pro včelaře.