16. července 2017

Řekne-li se hrad a zámek Bečov nad Teplou, každému se snad okamžitě vybaví relikviář svatého Maura. Je považován za druhou nejcennější movitou památku na našem území hned po korunovačních klenotech. Schránku na ostatky svatého Maura a dalších tří světců vytvořili klenotničtí mistři ve Francii v první třetině 13. století. Do Čech se dostala až na konci věku devatenáctého díky pánům z rodu Beaufort-Spontin, kteří ho přivezli právě na Bečov. Ten jim totiž tehdy patřil. A tam taky tenhle skvost na konci druhé světové války ukryli. Jeho objev v roce 1985 byl velkou senzací. Trochu ve stínu nálezu tohohle historického skvostu zůstal fakt, že společně s ním byla ukryta i kolekce 133 lahví vína a koňaku z konce 19. století, jimiž bylo umělecké dílo obloženo. A společně si prohlédneme ještě jeden místní poklad.

Pokud pojedete od Prahy do Jizerských Hor nebo Krkonoš, nemůžete ve Velkých Hamrech – Svárově minout areál bývalé tkalcovny z počátku 20.století. Dnes v něm místo strojů najdete sedmdesát produktů automobilového průmyslu východního bloku z období od padesátých do konce osmdesátých let. Touto érou vás symbolicky provedou pánové v tehdejších uniformách Sboru národní bezpečnosti. Na ploše zhruba 900 metrů čtverečních se v něm vedle obyčejných aut zabydlely i skutečné unikáty, které z tovární linky mířily rovnou do zahraničí. K raritám muzea patří Škoda 1102 v provedení sedan. Takových kousků se dochovalo opravdu málo. Tento vůz byl dovezen z hlavního města Finska. Obdivovat budeme i další stará přibližovadla a dozvíme se taky to, jak vlastně expozice vznikla a co všechno péče o jednotlivé vozy obnáší.

Jih Moravy je doslova rájem pro všechny milovníky vína a taky cykloturistiky. I my si proto dopřejeme malý výlet v sedle bicyklu. Naše putovaní začneme v Brně, kam dorazil první vlak z Vídně po nové dráze císaře Františka Josefa už v roce 1839. Každý víkend se vydává po stejné trati směrem na jih speciální souprava, která převáží i kola. Takže si naši cestu trochu usnadníme a svezeme se po kolejích. V Břeclavi se trasa stáčí k západu, vede kolem Lednicko-valtického areálu, přes Mikulov a Znojmo do Šatova. My vystoupíme ve Valticích a kolem Lednických rybníků a Hraničního zámečku dojedeme do Březí, kde nás přivítá spousta vinných sklepů a dozvíme se, čemu se tu říkalo sklepní moderna. Pak ještě budeme pokračovat do Mikulova.

Karlovarské lesy jsou doslova prošpikovány několika desítkami kilometrů promenádních cest, kterými se procházela i řada významných lázeňských hostů – třeba car Petr Veliký, císařovna Sissi nebo Tomáš Garrigue Masaryk. Náš první prezident prý rád chodíval do kdysi široko daleko vyhlášené lesní kavárny Svatý Linhart na Doubské hoře. Její slávu dávno odnesl čas, ale nedávno se opuštěné, chátrající budovy ujaly Lázeňské lesy, které ji opravily a nyní v ní provozují návštěvnické centrum. Od něj pak společně vyrazíme na lov beze zbraní. Vydáme se totiž k obůrkám, které vyrostly v místech, kde si nejspíš užívali lovu už Jan Lucemburský nebo Karel IV. Seznámíme vás s jejich obyvateli – jeleny sika, daňky a divočáky a taky těmi, díky nimž je tu můžeme pozorovat.

Jičín se může pochlubit celou řadou pamětihodností. Patří k nim několik židovských staveb, které se nacházejí v centru. Nejstarší zmínky o židovském osídlení ve městě pocházejí už z druhé poloviny 14. století. Skvěle se tady příslušníkům téhle komunity dařilo kupříkladu za třicetileté války a vlády Albrechta z Valdštejna, s nímž sem přišel i jeho finančník Jakob Baševi. V té době požívali privilegii a vybudovali si tu celou obchodní čtvrť, modlitebnu, hřbitov a pořídili školu. Právě ta byla v rámci projektu Deset hvězd opravena. A dnes je přístupná veřejnosti. Stejně jako místní synagoga. Nejstarší zmínka o ní pochází z května roku 1773, kdy byla na její střechu umístěna Davidova hvězda. Za návštěvu stojí i židovský hřbitov. Nejstarší náhrobek na něm pochází z roku 1684.