21. května 2017

Mnohé z jihočeských zámků jsou proslulé daleko za hranicemi naší země. My se ale společně vypravíme k jednomu, o němž ví zatím málokdo. K zámku Mitrowitz v Kolodějích nad Lužnicí. Donedávna nikdy nebyly jeho brány milovníkům pamětihodností zpřístupněny, letos tu zahajují teprve druhou návštěvnickou sezonu. Navíc to s bývalým šlechtickým sídlem vypadalo v minulém století dost bledě a kdo ví, co by ho čekalo, kdyby se ho neujali dva nadšenci. Dopřáli mu rozsáhlou rekonstrukci, díky níž se můžeme i my vypravit proti proudu času a připomenout si zdejší pány. První z nich, Adam Čabalický ze Soutic tu nechal vybudovat ve druhé polovině 16. století renesanční tvrz, současnou barokní podobu pak sídlu dopřál František Karel Wratislaw z Mitrowitz.

V Dubném u Českých Budějovic tentokrát nebudeme obdivovat žádnou pamětihodnost ani něčí šikovné ručičky, ale místní celebrity. Možná vás to překvapí, ale stali se jimi čápi bílí. Poprvé se tu usadili už v roce 1932, jak se píše ve farní kronice. Tehdy ovšem na střeše fary. Později se jim zalíbilo na té kostelní. Od té doby se v Dubném vylíhlo spousta malých čápat. V roce 2012 sem poprvé přiletěl Max. Mimochodem potomek francouzsko-švýcarského páru Romeo a Julie. A pravidelně se sem od té doby vrací. Místní dokonce nechali ve výškách nainstalovat kameru, aby mohli sledovat každý jeho krok a mít přehled o dění v hnízdě bez toho, že by se museli šplhat nahoru. Díky ní můžeme poznat příběh Maxe, jeho partnerky a potomků, být svědky veselých i smutných chvilek v životě téhle rodinky.

Hrad Sovinec v Nízkém Jeseníku patří k sídlům opředeným celou řadou legend. K těm nejzajímavějším bezpochyby patří příběh o pokladu, který by tu někde měl být ukryt. Ale zatím ho nikdo nenašel. Říká se taky, že na pátém nádvoří se údajně objevují bílá či černá paní a šedý skřítek. A na úbočí kopce má být pod skálou ve stříbrné rakvi pochována soví princezna. K podloženým informacím naopak patří fakt, že sídlo si na nepřístupném skalisku na začátku 14. století vybudovali bratři Vok a Pavel ze starobylého moravského rodu Hrutoviců. A místo se jim zalíbilo natolik, že se od roku 1332 podepisovali jako páni ze Sovince. Poslední český majitel tu žil na počátku 17. století, po bitvě na Bílé hoře ho ovšem prodal řádu německých rytířů.

Přerov se pyšní dlouhou historií, a tím pádem i řadou starých pamětihodností. Na jeho rozvoji se významnou měrou podílela železnice, proto i my se vydáme na cestu vlakem. A přibalíme si kola, abychom mohli po prohlídce starých staveb vyrazit taky do okolní přírody. Klenotem Přerova je Horní náměstí se zámkem, v němž je umístěno muzeum Jana Amose Komenského. Vyšlápneme na zámeckou vyhlídkovou věž. Z ní se porozhlédneme po okolí. Uvidíme i Předmostí, významnou archeologickou lokalitu, místo, které obývali už lovci mamutů. Připomeneme si nejzajímavější nálezy z jejich časů. K těm nejunikátnějším patří takzvaný hromadný hrob, který byl objeven v roce 1896 Karlem Jaroslavem Maškou. V sedle bicyklu se pak do míst, kde dávní obyvatelé kraje žili, vypravíme.

První mechanické hračky se objevily už ve staré Číně. Jednoduché kousky, vyrobené z papíru, dřeva nebo cínu bývaly oblíbeným zbožím i později na středověkých jarmarcích. Jejich pravý boom ovšem nastal až s průmyslovou revolucí, kdy se do dětských pokojíčků stěhovaly i celé fungující továrny. Těmhle starým pokladům zcela propadli manželé Pecháčkovi. Část z nich vystavují v brněnském letohrádku Mitrovských. Budeme obdivovat parní stroje, ale taky třeba vodní mlýn nebo pily. Většina z nich by se bez obav mohla předvést v plné parádě. Hlava rodiny, pan Jiří, se totiž snaží, aby všechny i po letech od vzniku fungovaly. Prozradí nám, co taková práce všechno obnáší. K vidění na výstavě je dokonce i starý kolotoč, houpačky nebo vlaková dráha.

Františkovy Lázně jsou jedním z pilířů vyhlášeného západočeského lázeňského trojúhelníku. Blahodárné účinky vody ze zdejších pramenů byly známé už v 16. století, ale až na konci toho 18. tu díky císaři Františku I. vyrostly lázně. První slatinné na světě. Za jejich zlatou éru bychom mohli považovat 19. století, s přívalem movitých hostů se tu stavěly honosné kolonády, rozvíjela se architektura, ale vývoje se dočkaly třeba i pohárky na léčivou vodu. Pramenů tu najdeme víc, než dvacet a pomáhají v boji s neduhy pohybového ústrojí, ale i třeba srdečními potížemi. Díky jedné legendě však proslula především zdejší léčba gynekologických potíží, zejména neplodnosti. Kdo by neznal příběh o kouzelné moci malého kluka Františka. Jak to s ní je doopravdy? Prozradíme vám to.