19. března 2017

Panenské Břežany nedaleko Prahy se pyšní hned několika zajímavými pamětihodnostmi. Patří mezi ně kaple sv. Anny, kterou nechaly vystavět na počátku 18. století benediktinky před svou letní rezidencí. Je jedním z raných děl slavného architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela. Svému dílu vymyslel půdorys na principu šestiúhelníků. Při prohlídce kaple si připomeneme příběh legendy našeho stavitelství. Své mladí prožil v Itálii, kde se seznámil s radikálním barokem. Tento styl pak přinesl k nám. Vedle kaple najdeme takzvaný Horní zámek, který vyrostl v 17. století zásluhou abatyše kláštera svatého Jiří. Jeho majitelé museli před druhou světovou válkou opustit republiku a sídlo se zalíbilo nacistickým pohlavárům. Pobýval tu dokonce říšský protektor Reinhard Heydrich.

Jedním ze zajímavých sběratelských artiklů jsou samolepky z krabiček od zápalek. Učarovaly i Jaromíru Jindrovi z Českých Budějovic. V jeho kolekci najdeme poklady z různých dob a taky z rozličných koutů světa. Připomínají vlastně i historii sirkařství, v níž ovšem nechybějí ani smutné příběhy. Kupříkladu o tom, jak nešťastná děvčata seškrabávala jedovatý materiál z hlaviček a trávila se jím. Časem dali výrobci přednost bezpečnějším surovinám a prosadily se taky takzvané švédské zápalky, které se zapalovaly jedině škrtnutím o speciální plochu. Změnou prošly samozřejmě i obaly. Na krabičkách u nás nechyběly národní motivy, jako třeba Libuše. Výborným reklamním tahem výrobců pak bývaly speciální série s nálepkami pro sběratele.

V Kounicích u Českého Brodu najdou milovníci historických památek hned několik staveb starých mistrů. Jedním z nich je zámek, kterému dali dnešní podobu v 18. století páni Morzinové. Protože ho čeká velká oprava, zastavíme se jen u soch, které zdobí jeho bránu. Dominantou náměstí je pak kostel svatého Jakuba Většího. Minout ale nemůžeme ani starý pivovar se sladovnou. Vybudoval ho v 16. století Jáchym Vachtl z Pantenova. Na přelomu 19. a 20. věku se tu však zlatavý mok přestal vařit a celý objekt sloužil jen k výrobě sladu. Jak probíhala, co všechno bylo důležité pro dosažení správné kvality a jak dlouho trvalo, než se hotový slad mohl použít ve varně, to se můžou zájemci dozvědět při komentovaných prohlídkách. A pozor, po letech se tu z něj zase vaří tekutý chlebíček.

Příznivce výletů do dávné historie, ale i ty, kteří dávají přednost moderním technologiím potěšíme návštěvou Muzea nové generace na zámku ve Žďáru nad Sázavou. Vypravíme se třeba do časů, kdy do regionu přišli cisterciáčtí mniši. Návštěvníci se vše podstatné o téhle době ale dozvědí formou pohádky. A nejsou tu odkázání na procházení kolem zamčených skleněných vitrín. Vše mají doslova na dosah ruky. Zjistí třeba to, jak ve středověku vznikaly knihy. Další patro nás přenese do éry baroka. Takže samozřejmě nemůže chybět opat Václav Vejmluva a stavitel unikátního kostela nad městem Jan Blažej Santini Aichel. Celou procházku pak zakončíme v sušárně chmele, která vznikla přibližně ve stejné době. Možná, že se v blízké budoucnosti dočká znovu využití.

Různé výtvory z kukuřičného šustí jsme společně obdivovali už mockrát. Tentokrát se vypravíme do království Heleny Rázkové z Javornice. Panenky z tohohle materiálu měla v oblibě vždycky, jenže dlouhé roky si je jen kupovala. A od mládí ji těšila i výtvarná tvorba, takže se stala učitelkou kreslení. Ale teprve poté, co odešla na zasloužený odpočinek, své dvě záliby spojila a pustila se do výroby panenek. Nejprve se zaměřila na vánoční tématiku. A protože její postavičky z betlémského příběhu měly velký úspěch, začala svůj sortiment rozšiřovat. Postupně přidala i motivy velikonoční a taky řemeslné. Prozradí nám, co všechno tvorba jedné zdánlivě obyčejné figurky obnáší, jak se kupříkladu dělají vlásky, čepec na ně nebo pořádná sukně.

Už jste někdy slyšeli o Račím údolí? Zavedeme vás do něj. Najdeme ho v Rychlebských horách a na cestu vyrazíme z Javorníku. Kolem zámeckého parku projdeme ke kapli svatého Antonína Paduánského, která bude naším prvním zastavením. Na konci 19. století ji nechala postavit Emilie Lorencová. Pak nás čeká vyhlídka, která připomíná kostelní kazatelnu. Kdysi z ní bývala vidět i zřícenina hradu Rychleby, jenže ta je dnes schovaná za stromy. Pak už sejdeme na dno zmíněného údolí dlouhého sedm kilometrů. V něm nás čeká secesní tančírna, u jejíhož vzniku stála na počátku 20. století rodina Ütnerů. Objekt se stal kulturním centrem a taky oblíbeným výletním cílem. Po obnově se do něj čilý ruch vrátil, konají se tu třeba koncerty nebo výstavy.