7. srpna 2016

Zámek v Nebílovech určitě nepatří k našim nejznámějším památkám. Přesto u nás nemá obdoby. Jde totiž o vídeňský městský palác vystavěný na českém venkově. V 18. století si tehdy takřka pustou obec a tamní zchátralý barokní zámeček vybral maršál Adam Jindřich ze Steinau. Usadil se na něm a pustil se do radikální přestavby. Jejího dokončení se ale nedožil. Další majitelkou se stala Antonie Černínová z Chudenic, která v započatém díle pokračovala. Jenže se objevily problémy se statikou objektu, a tak si ho ani ona moc neužila. Život mu vrátil až nejvyšší královský lovčí Vojtěch Černín. Jeho časy tu dodnes připomíná kupříkladu výzdoba jídelny nebo tanečního sálu. Řadu prostor ještě čeká rekonstrukce, ale čtyři místnosti už se dočkaly návratu zašlého lesku, takže je tu rozhodně co obdivovat.

V těchto dnech se dočkal vyhlášení kulturní památkou. Je totiž unikátem. Důl Bohumír v Jívce u Trutnova. A my si ho společně prohlédneme. Zároveň se dozvíme, že jeho příběh se začal psát v polovině 19. století. Tehdy tu objevili prapodivný zelený kámen a zjistilo se, že obsahuje měděnou rudu. A tak se začaly hloubit štoly, v nichž ji pak horníci dobývali. Při prohlídce narazíme na několik původních vozíků, jednomu z nich se říkalo hund. Prý zvuk při jejich narážení do sebe připomínal štěknutí psa. Zjistíme taky, jak náročná tu práce při dolování byla, leckdy se havíři museli plazit, tak málo místa měli. Za směnu vytěžili i šest tun rudy. Prohlédneme si místa, kde kutali, ale taky ta, v nichž s oblibou tráví zimní období hned několik druhů netopýrů.

Sluníčka a vody si užijeme při plavbě na hausbótu po Lipenské přehradě. A vypravíme se taky do okolí nádrže. Začneme například u sochy Jezerní panny a prozradíme vám, že se do těchto míst dostala díky jedné sázce. Pak se přesuneme do Frymburku, kde zapátráme po historii místa. Obchod kraji přinášel bohatství. Po staletí tudy po Vltavě voraři plavili dřevo ze Šumavy k hlavnímu městu. Pak ale naši nejznámější řeku přibrzdila přehrada a tahle tradice se stala minulostí. Dozvíme se, kolik obcí a osad tehdy zmizelo z map, ale zavzpomínáme i na časy, kdy byl Frymburk vzdušnými lázněmi. Pokud nevíte, co to obnášelo, dočkáte se vysvětlení. Nezapomeneme ani na další zajímavosti města a taky na začínající olympijské hry, kterých si na Lipně všichni užijí měrou vrchovatou.

V bývalé vozovně plzeňských dopravních podniků nás čeká novinka. Dostala jméno DEPO 2015. Dřív tu parkovaly autobusy a trolejbusy, dnes sem nejen místní chodí za zábavou i poučením. My se budeme věnovat především interaktivní expozici, která je určena zejména malým návštěvníkům. Zavede je o necelé dvě stovky let zpátky, do doby, kdy jednomu z obyvatel obce Stod přišel nevinný dopis od bratra. Ten odešel na Nový Zéland a popisoval tamní život jako skvělý. A tak se bezmála stovka místních rozhodla vypravit se s vidinou lepších zítřků na dalekou cestu do neznáma. My si jejich putování připomeneme. Pojedeme vlakem, poplujeme lodí, prohlédneme si staré fotky a zjistíme, jak celý příběh plný dobrodružství tehdy dopadl.

Pražské Havlíčkovy sady jsou oblíbeným místem k procházkám. Jejich příběh se začal psát v roce 1870, kdy stráň nad potokem Botičem koupil podnikatel Moritz Gröbe. Sedmnáct let ji měnil v anglický park, který je z dendrologického hlediska velmi cenný. Z doby zakladatele se dodnes zachovalo 120 druhů dřevin. Na ploše přibližně 11 hektarů tu tak najdete 104 listnatých stromů a 16 jehličnanů. Majitel tu nechal rovněž vybudovat umělou jeskyni, takzvanou grottu se skalkami. To tehdy býval velmi oblíbený romantický prvek. A hlavně novogotickou vilu, která je dodnes dominantou celého areálu. Jak se jeho příběh odvíjel po smrti podnikatele a co má tohle místo společného s pěstováním vinné révy? To všechno vám prozradíme.

Rod Silva–Tarouců vtiskl podobu zámku v Čechách pod Kosířem. Patřil mu od poloviny 19. století až do druhé světové války. Naši prohlídku začneme v zámeckém parku. Panstvo totiž mělo ke krajině a jejím úpravám velmi vřelý vztah. Nemineme ani rozhlednu nebo jeskyni, z níž prý vede chodba až na vrch Kosíř. Altán nesoucí jméno malíře Josefa Mánesa připomíná, že umělec tady nejednou pobýval a ve větším ze zdejších rybníků se prý dokonce naučil plavat. Prozradíme vám, kdy a jak tu vyrostla rodinná hrobka a proč v ní nějakou dobu panstvo spící věčným spánkem nemělo klid. Zavedeme vás samozřejmě i do zámeckých komnat a sálů. Těšit se můžete například na 14 obrazů už zmiňovaného slavného českého malíře.