1. listopadu 2015

V Libici nad Cidlinou se vypravíme na dlouhou cestu proti proudu času. Připomeneme si zdejší slovanské hradiště, které se stalo svědkem konce rodu Slavníkovců. Mimochodem právě tady se prý narodil i jeden z patronů naší země a našich nejznámějších světců – Vojtěch. Vzpomínky na něj tu najdeme doslova na každém kroku, v názvu kostela i v podobě několika uměleckých děl. Porozhlédneme se ale i po dalších místních zajímavostech. Víte, že tu mají dva kostely a taky dva hřbitovy? Jeden z nich je katolický a druhý evangelický. Dnes tu věřící navštěvují svorně oba svatostánky, ne vždy tomu ovšem tak bývalo. A nabídneme vám i tipy na výlety do okolí Libice. Kupříkladu k jen několik kilometrů vzdálenému soutoku Cidliny s Labem.

Do časů našich babiček se přeneseme na neobvyklé výstavě v prostorách zámku v Klášterci nad Ohří. Budeme tam obdivovat poklady ze sbírky herečky a výtvarnice Ivy Hüttnerové. Dozvíme se, co může za její lásku k věcem, které sloužily našim babičkám a případně patřily k ozdobám jejich šatníků. Nečekejte klasickou přehlídku exponátů s informačními tabulkami. Tady budete mít pocit, že hospodyňka si jen odskočila pro chybějící maličkosti do komory nebo do obchodu. K cenným kouskům patří předměty, které patřily kupříkladu prvorepublikové hvězdě herečce Anny Ondrákové nebo mamince Bohumila Hrabala či spisovateli samotnému. A bude nás zajímat i to, co všechno obnáší mít doma desítky let staré kraječky, zástěrky a podobné parády.

Staré památky, ale i moderní architekturu a taky krásnou přírodu budeme obdivovat na jihu Čech. Trasa, po které se na toulky vydáme, nás dovede na Onen svět. Ale buďte v klidu, tenhle název patří osadě, která je cílovým místem nejdelší, bezmála sedmdesátikilometrové naučné stezky u nás. Odstartujeme z Týna nad Vltavou, konkrétně z místa, kde bývalo městské popraviště. Dopřejeme si výhled, který býval tím posledním pro mnoho odsouzenců. Další zastávku si dopřejeme kupříkladu u barokního zámku v Kolodějích nebo u potoka, který dostal jméno Židova strouha. A bude nás zajímat, jak k němu přišel. Čeká nás taky Bechyňská duha. Mnozí z vás už asi tuší, že bude řeč o mostu, který býval v době svého vzniku nejvyšším železobetonovým obloukem v Československu.

Všem klukům a mužům bez rozdílu věku, kteří milují vůni benzínu a rychlou jízdu, určitě uděláme radost výletem do unikátní pražské arény. Můžou se v ní na chvíli stát závodníky, kteří se předhánějí v ostrých zatáčkách a bojují o vavříny. Jen nečekejte žádné velké vozy. Tady bojují RC modely automobilů. Hned v několika kategoriích, které jsou rozděleny podle velikosti soutěžních vozů. A nejen ty. O kus dál se totiž všichni zájemci směji zapojit do velké tankové pouštní bitvy. Ale i v tomhle případě hrají hlavní roli oblíbené zmenšeniny. Šestikilové stroje nejen jezdí a pořádně burácejí, ale dovedou i střílet airsoftovými náboji. A i do tohohle světa už pronikla moderní technologie, takže svá klání si tu užívají dokonce malí roboti, které můžete ovládat prostřednictvím tabletů.

Dřív než naše hory zasype sníh, dopřejeme si ještě jednu pořádnou túru. Našim cílem bude valašský Olymp, tedy Soláň. A zajímat nás nebudou jen našlapané kilometry, ale taky to, proč se zdánlivě obyčejný vrch stal oblíbeným místech několika generací malířů, herců, hudebníků. Tuhle krajinu si prý zamiloval už Leoš Janáček, který tu pátral po kořenech lidové písně Ach, šel jsem, šel jsem. A později se tu setkávali čeští a slovenští výtvarníci. Místem konání jejich legendárních salonů bývala hospoda Na Čartáku. Chtěli dokonce vybudovat zvonici, která by se stala centrem zdejšího uměleckého dění. Ta tu nakonec vyrostla později a dnes se v ní konají výstavy i hudební nebo sochařské akce. Nezůstaneme ale jen u ní, vyrazíme samozřejmě rovněž k vrcholu. Cestu zvládnou i ti méně zdatní a zpříjemní jim ji galerie pod širým nebem.

Architekta Jana Kotěru zná většina z nás. Jeden z nejslavnějších tvůrců počátku 20. století má na svém kontě řadu známých staveb. Jednou z nich je Trmalova vila v pražských Strašnicích. A právě v ní v létě vzniklo k poctě architekta muzeum, které si společně prohlédneme. Dozvíme se hodně zajímavého o životě i díle muže, který se na přelomu předminulého a minulého století stal učitelem architektury na průmyslové škole. V roce 1900 byl pověřen vytvořením české části expozice Rakousko-Uherska na světové výstavě v Paříži. Zapojil nejlepší umělce té doby a jejich společný výtvor se dočkal velkého úspěchu. A pak už se mu začaly hrnout zakázky. Prozradíme vám i to, čím bylo jeho pojetí staveb natolik výjimečné, že se stal doslova legendou.